BUNĚČNÁ LÉČBA POŠKOZENÉHO MYOKARDU: ÚVOD DO PROBLEMATIKY

Akutní infarkt myokardu s následnou remodelací levé komory srdeční (LKS) je hlavní příčinou městnavého srdečního selhání a úmrtí v rozvinutých zemích. Souvisí to jednak se stárnutím populace, a jednak se zlepšenou péčí o pacienty s akutními koronárními syndromy. Mechanismy, které spojují infarkt myokardu se špatnou prognózou, jsou všeobecně známé a dobře popsané: akutní ischemie myokardu → infarkt → ztráta kontraktilní masy LKS → dilatace LKS → srdeční selhání → špatná dlouhodobá prognóza. Nepříznivá remodelace LKS je v současné době nalézána až u 30% pacientů léčených primární perkutánní koronární intervencí (PCI), přestože infarktová tepna zůstane trvale průchodná. Tyto výsledky naznačují, že samotná revaskularizace často nezabrání rozvoji dilatace LKS se všemi jejími následky. Kauzální léčba infarktu myokardu by rovněž měla nahradit ztrátu kardiomyocytů.
V současnosti je velice intenzivně studována možnost záchrany ohroženého myokardu pomocí transplantace různých typů autologních buněk u akutních nebo chronických forem ischemické choroby srdeční. Tato metoda sleduje 3 hlavní cíle: neovaskularizaci, náhradu zaniklých kardiomyocytů a navození reverzní remodelace LKS. Preklinické studie prokázaly u několika typů buněk potenciál “opravit” akutně nebo chronicky postižený myokard. Jedná se o embryonální kmenové buňky, kosterní myoblasty, kmenové buňky kostní dřeně a rezidentní srdeční kmenové buňky.  Na základě nadějných výsledků experimentálních studií byly provedeny pilotní klinické studie. Jedná se vždy o autologní buňky, takže není třeba imunosuprese. Nejvíce dostupných údajů je pro kosterní myoblasty a kmenové buňky (KB) kostní dřeně. Cílem přehledné přednášky je uvést posluchače do problematicky buněčné léčby poškozeného myokardu se zaměřením na kosterní myoblasty a KB kostní dřeně.