IDENTIFIKACE PREDIKTORŮ DLOUHODOBÉHO PŘEŽÍVÁNÍ NEMOCNÝCH SE SRDEČNÍ RESYNCHRONIZAČNÍ LÉČBOU

Úvod: Srdeční resynchronizační léčba (SRL) u nemocných s pokročilým srdečním selháním a průkazem komorové dyssynchronie prokazatelně zlepšuje funkční klasifikaci, kvalitu života, zátěžovou kapacitu a snižuje celkovou i kardiovaskulární mortalitu. Nicméně faktory předikující dlouhodobé přežívání  nebyly dosud jednoznačně identifikovány.
Cíl práce: Identifikace parametrů zlepšujících dlouhodobé přežívání nemocných se SRL.
Soubor nemocných a metodika: Do studie bylo zavzato  272 konsekutivních pacientů ( 179 M a 93 Ž, průměrného věku 67 ± 12 let, 169 ICHS a 103 DKMP), kterým byl v letech  2000 – 2003 implantován biventrikulární systém ( 181 KS a 91 ICD). Nemocní byli sledováni v kardiostimulační ambulanci pravidelně 3 x ročně a část z nich ( 117)  také  v ambulanci srdečního selhání. Pravidelně bylo prováděno klinické a laboratorní vyšetření, echokardiografické vyšetření se stanovením EF LK a EDD LK  1x ročně. Jako responder SRL byl definován nemocný se zlepšením funkční klasifikace NYHA minimálně o 1 třídu v kombinaci se zlepšením EF LK o > 10 % proti vstupním u vyšetření (12 M po výkonu).
Výsledky: průměrná doba sledování byla 52 ± 21 měsíců, zemřelo celkem 47 nemocných
( průměrná doba úmrtí po výkonu – 14 + 11 měs.). Univariantní analýza prokázala, že rizikovými faktory úmrtní nemocných se SRL jsou:

Závěr: Jedinými parametry spojenými s prodlouženým přežíváním nemocných se SRL jsou zlepšení funkční klasifikace NYHA a EF LK během sledování po výkonu a dále pravidelné kontroly nemocných v ambulanci srdečního selhání s optimalizací farmakologické léčby.