AKTIVACE KOAGULAČNÍ KASKÁDY U PACIENTŮ PO IMPLANTACI ENDOVAZÁLNÍ ELEKTRODY

Cílem studie bylo ověřit, zda přítomnost elektrod vede ke změnám ve vybraných hemokoagulačních parametrech.

Metody: Do naší studie byli po souhlasu zařazeni konsekutivní pacienti IKK FN Brno po implantaci elektrod. Před implantací byly pacientům odebrány základní koagulační parametry spolu s D dimery (DDi), solubilními fibrinovými monoméry (SFM) a trombin generační assay (TGA). Stejné parametry byly stanoveny za 1 měsíc od implantace. Léčba byla u pacientů ponechána na rozhodnutí sledujícího lékaře.

Výsledky: Mezi 01.09.2013 a 30.11.2014 bylo zařazeno do sledování 342 pacientů. U 264 z nich zůstala léčba nezměněná - 181 mužů, 83 žen, průměrný byl 71 let. 82 pacientů (31,1%) nemělo v léčbě žádnou specifickou antikoagulační či antiagregační medikaci, 91 pacientů (34,5%) mělo kyselinu acetylsalycilovou (ASA) a warfarin (VKA) mělo 64 pacientů (24,2%). Jinou medikaci mělo 27 pacientů (10,2%). Za jeden měsíc po implantaci DDi vykazovali signifikantní zvýšení ve skupině pacientů s ASA (z 0,6 na 1,1, p=<0,001), i ve skupině bez medikace (z 0,5 na 0,9, <0,001). V dalších skupinách zůstaly DDi nezměněny. SFM byly zvýšeny ve skupině ASA (z 1.4 na 4, p=<0,001) a ve skupině bez medikace (z 1.6 na 3.1, p=0,19), v dalších skupinách zůstaly nezměněny. Generace trombinu byla signifikantně nižší ve skupině VKA (změna TGA AUC z 1235.7 na 559.5, p <0,001), ve skupině bez medikace se TGA AUC snížila klinicky nevýznamně (z 1896.3 na 1807.7, p=0,011). ve skupině ASA se TGA AUC signifikantně nezměnila (z 1865.9 na 1849.4, p=0,439). Výše uvedené změny byly nezávislé na počtu implantovaných elektrod, či jejich povrchu.

Závěr: U pacientů po implantaci elektrod dochází ke zvýšení hematologických známek tvorby trombů. U pacientů léčených antikoagulací k těmto známkám nedochází. Výzkum je podporován grantem IGA MZ ČR NT14591-3