VLIV LEDOVĚ CHLAZENÉHO FYZIOLOGICKÉHO ROZTOKU NA CHARAKTER LÉZE PŘI KATETRIZAČNÍ ABLACI KATETREM S CHLAZENÝM KONCEM

Úvod: Použití katetru s chlazeným koncem při radiofrekvenční (RF) katetrové ablaci snižuje riziko trombů a zároveň umožňuje aplikovat vyšší energii. Při proplachu katetru je standardně používán fyziologický roztok s pokojovou teplotou (ATS, ambient temperature saline). Vliv proplachování katetru ledově chlazeným fyziologickým roztokem (ICS, ice-cold saline)  na tvorbu lézí nebyl dosud studován.

Cíl: sledovat charakter lézí při použití katetru s ICS.

Metody: Provedli jsme 120 RF ablací in vitro na svalovině levé komory prasečích srdcí při použití proplachu ICS (<5°C) nebo ATS (21°C). Ke chlazení ICS jsme sestavili zevní chladící okruh s cílem udržet dodávku ICS na špičce katetru. Byla aplikována RF o 20 W (s proplachem 8 nebo 17 ml/min) nebo 30 W (s proplachem 17 nebo 30ml/min). Teplota na rozhraní tkáně-elektroda a ve 3mm hloubce byla zaznamenávána pomocí fluorooptických sond. Po provedení ablace byly hodnoceny rozměry lézí.

Výsledky: Při použití ICS byla teplota na rozhraní tkáň-elektroda nižší než při použití ATS (53,9±9,6°C vs. 63±11,4° C, p<0,001). Při aplikaci 30W byla teplota v 3mm hloubce srovnatelná u ICS a ATS (104,2±9,3°C vs. 105,8±7,3°C, p=0,5). Při aplikaci 20W a ICS byla teplota v 3mm hloubce nižší než při použití ATS (71,3±11,6°C vs. 100,2±11,9°C, p<0,001), což bylo spojeno s menším objemem lézí u ICS. Při aplikaci 30W s průtokem 17ml/min měly léze obdobnou hloubku  (4,9±0,8mm vs. 5,4±0,7mm, p=0,13), nicméně léze při použití ICS byly užší (7,7±0,8mm vs. 9,3±1,2mm, p=0,001). Při průtoku 30ml/min měly léze stejné rozměry. Výskyt komplikací ve formě „steam pop“ byla srovnatelná u obou přístupů.

Závěr: ICS účinněji chladí rozhraní tkáně- elektroda než ATS. Použití ICS může potenciálně snížit riziko tvorby trombů a zlepšit bezpečnost ablace. Nicméně při aplikaci nižší RF energie je velikost lézí u obou přístupů srovnatelná.