EKTOPICKÉ SÍŇOVÉ TACHYARYTMIE V ÉŘE RUTINNÍ KATETRIZACE OBOU SÍNÍ – 10 LETÉ VÝSLEDKY ZE DVOU CENTER

Cíl: Zhodnocení zdrojů fokální síňové tachyarytmie v éře rutinní transseptální katetrizace u pacientů bez fibrilace síní či předchozí katetrové ablace, resp. chirurgie srdce. Metodika: Z celkového počtu 6120 ablačních výkonů v letech 2004-9/2014 bylo pro fokální ekopickou aktivitu provedeno 185 (3%) výkonů u 159 pacientů (60% žen, 43±18 let). Výsledky: Před výkonem byla arytmie přítomna jako paroxysmální síňová tachykardie (AT) (86x), perzistentní AT (22x), incesantní setrvalá AT (58x), incesantní nesetrvalá AT (17), nebo incesantní extrasystoly (2x). Při výkonu se mapovala arytmie spontánní (99x) nebo indukovaná (86x) o maximální frekvenci síní 163±31 (110-260)/min. Dominovaly zdroje z pravé síně (PS) (n=123) nad zdroji z levé síně (LS) (n=39) nebo koronárního sinu/Marshallova ligamenta (CS/LOM) (n=3). Zdroje z PS podle četnosti: kolem ústí CS (n=35), na crista terminalis (n=16), kolem trikuspidálního prstence (n=16), parahisálně (n=9), na Eustachově hřebeni (n=8), na septu (n=8) v oušku (n=7), na boční stěně (n=4), v horní duté žíle (n=3), u SA uzlu (n=3), resp. nepřiměřená sinusová tachykardie (NST) (n=11) nebo paroxysmální junkční tachykardie (n=3). LS AT vycházely z anteroseptálního (n=12) nebo anteriorního (n=2) mitrálního prstence, z plicních žil (n=15), ze septa (n=6) a z ouška (n=4). Arytmií indukovaná kardiopatie byla potvrzená u 5 pacientů, kardiostimulace byla nutná u 6 pacientek s NST, a recidivy AT se objevily u 6 (4%) pacientů s ablací limitovanou rizikovou lokalizací (převodní systém, brániční nerv). Závěr: Ektopické síňové fokusy dominantně vycházejí z PS, v perzistentní nebo incesantní formě mohou vést k arytmii indukované kardiopatii. Vysoce účinná ablace musí respektovat rizikovou lokalizaci některých fokálních zdrojů.