VLIV MUELLEROVA MANÉVRU NA OBSTRUKCI VE VÝTOKOVÉM TRAKTU U PACIENTŮ S HYPERTROFICKOU OBSTRUKČNÍ KARDIOMYOPATIÍ

Cíl: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je podle současných údajů poměrně často přítomna u pacientů s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM) a mohla by podobně jako u dalších kardiovaskulárních onemocnění představovat rizikový faktor náhlé srdeční smrti. Dosud nebyl studován přímý vliv OSA na obstrukci ve výtokovém traktu levé komory (LVOT) u pacientů HOCM. V této studii jsme zkoumali akutní změny hemodynamiky u HOCM během Muellerova manévru (MM), který byl použit pro simulaci epizod OSA.

Metodika: Šestnáct pacientů (průměrný věk 50,4 ± 11,7 roků, muži 69%) s HOCM (klidový maximální tlakový gradient v LVOT ≥ 30 mm Hg) podstoupilo měření obstrukce v klidu, během MM, v průběhu restituce (30 sekund po MM) a dvě minuty po MM. Během MM byl monitorován negativní tlak v ústech, který slouží k udržení negativního nitrohrudního tlaku po dobu 15 sekund.

Výsledky: Klidový maximální tlakový gradient v LVOT byl 74,4 ± 27,8 mmHg, 42,1. ± 24,0 mmHg během MM, 85,9 ± 32,5 mmHg v průběhu restituce a 76,1 ± 25,7 mmHg dvě minuty po MM. Rozdíly mezi měřením v klidu a během MM a také mezi měřením v klidu a v průběhu restituce byly statisticky významné (p <0,001, p <0,05, v tomto pořadí). Nebyl statisticky významný rozdíl mezi měřením v klidu a dvě minuty po MM (p = 0,699). Výsledky jsou uvedeny v grafu.

Závěr: Změny hemodynamiky v LVOT v důsledku simulovaného negativního nitrohrudního tlaku jsou doprovázeny významným krátkodobým poklesem, ale také následným významným vzestupem maximálního gradientu u pacientů s HOCM. K podobným změnám s největší pravděpodobností dochází také v průběhu epizod OSA.