JE VĚK PACIENTA FAKTOREM OVLIVŇUJÍCÍM OBTÍŽNOST PROVEDENÍ PERKUTÁNNÍ KORONÁRNÍ INTERVENCE RADIÁLNÍM PŘÍSTUPEM ?

Cíl: srovnání procedurálních parametrů perkutánní koronární intervence (PCI) u pacientů mladších a starších 75 let Soubor a metodika: retrospektivně bylo hodnoceno 507 konsekutivních pacientů s provedenou PCI radiálním přístupem v období leden – červen 2014. Skupiny nemocných ve věku 75 let a starších (117 jedinců průměrného věku 81,4 let) a mladších 75 let (390 jedinců, průměrného věku 62,2 let). Jako parametry obtížnějšího průběhu koronární intervence jsme použili spotřebu kontrastní látky, celkovou dobu výkonu (příjezd na angiosál – ukončení intervence), skiaskopický čas, množství komplikací, zvláště lokálních a nutnost konverze na jiný cévní přístup. Soubor byl zpracován v podskupinách dle indikační diagnózy (akutní koronární syndrom s/bez ST elevací /STEMI/NSTEMI/ a syndrom nestabilní anginy pectoris /NAP/, syndrom stabilní anginy pectoris/SAP/), komplexnosti a počtu intervenovaných lézí. Výsledky: U starších pacientů dominovala diagnóza NSTEMI/NAP (46,4% vs. 31,1%), častěji bylo řešeno více lézí (26.8% vs. 21.8%). Spotřeba kontrastní látky byla celkově srovnatelná (208 vs. 206ml), nicméně u akutního koronárního syndromu (AKS) byla nižší u starších o 14%, zatímco u stabilní anginy pectoris vyšší o 20%. Doba výkonu byla ve všech podskupinách nižší u starších nemocných (85 minut vs. 69 minut, redukce o 18%), stejně tak skiaskopický čas (20 minut 18 sekund vs. 15 minut 18 sekund, redukce o 24%). Celkový počet komplikací byl 1,8%, z toho lokálních 0,8%. Konverze na jiný cévní přístup byla nutná u 2 pacientů (0,4%). Závěr: I přes fakt, že v individuálních případech má koronární angioplastika z radiálního přístupu u starších pacientů komplikovanější průběh ve srovnání s mladšími jedinci, naše výsledky prokazují, že věk není prediktorem obtížného průběhu koronární angioplastiky pro tuto skupinu nemocných.