STŘEDNĚDOBÝ VÝSLEDEK PCI U DIABETIKŮ S NSTEMI – PILOTNÍ DATA

Úvod: Pacienti po infarktu myokardu bez ST elevací (NSTEMI) patří do vysoce rizikové skupiny, kde lze s velkou pravděpodobností očekávat progresi postižení koronárních tepen a recidivy koronárních příhod. Anamnéza diabetu (DM) toto riziko dále zvyšuje. Optická koherenční tomografie (OCT) je v současnosti nejpřesnější intravaskulární zobrazovací metodou s nejvyšším rozlišením. Metodika a soubor pacientů: 87 konsekutivních pacientů s NSTEMI jako prvním projevem ICHS v životě, poprvé katetrizovaných a léčených perkutánní koronární intervencí (PCI) s implantací lékem potahovaných stentů (DES) 2. generace. OCT byla provedena ihned po PCI a poté při rekoronarografii s odstupem 9 měsíců. Všichni pacienti podepsali informovaný souhlas s projektem.

Cíl: Srovnat koronarografické a OCT nálezy na koronárních tepnách v intervalu 9 měsíců od provedené PCI u diabetiků vůči pacientům bez diabetu.

Výsledky: Soubor 87 pacientů zahrnuje 28 pacientů s anamnézou diabetu a 59 pacientů bez této diagnózy. Ve skupině pacientů s DM byla prokázána in-stent restenoza (ISR) infarktové tepny ve 3 případech (10,7%). U pacientů bez DM jsme ISR nalezli pouze u 1 (1,7%) pacienta (p= 0,096). Nutnost ošetření významné stenozy jiné, než infarktové tepny v DM skupině nebyla, u nediabetiků u 3 pacientů (5,1%, p= 0,54). Suboptimální výsledek ve stentu (nepokryté struty stentu) byl v obou skupinách pouze v jednom případě.(1,7% vs 3,6%, p= 0,54). U ostatních sledovaných byl po 9 měsících zjištěn optimální koronarografický i OCT nález.

Závěr: Naše pilotní data naznačují trend k vyššímu výskytu in-stent restenozy v ošetřené infarktové tepně po 9 měsících u pacientů s diabetem. Rozdíl nicméně při menším počtu pacientů nedosáhl statistické významnosti. Validnější informace přinese posouzení kompletního souboru pacientů, který dále rozšiřujeme.

Podpořeno grantem IGA MZ ČR NT13830-4.