REKURENTNÍ ANALÝZA PREDIKUJE PŘÍTOMNOST KARDIÁLNÍ AUTONOMNÍ NEUROPATIE U DIABETIKŮ

Úvod: Postižení autonomní kontroly kardiovaskulárního systému (CAN) je závažnou komplikací diabetu spojenou se zvýšenou morbiditou/ mortalitou. Časná detekce CAN je ale stále obtížná a vychází z analýzy variability srdeční frekvence (HRV). HRV je u jedinců s autonomní neuropatií snížená. Cílem práce je ověřit, zda je rekurentní analýza (RQA) jako nová metoda hodnocení HRV schopna predikovat přítomnost CAN.

Metodika: Vyšetřili jsme 45 zdravých kontrol a 29 diabetiků s manifestní CAN dle standardních kritérií v Ewingově baterii testů autonomních funkcí. Stejná distribuce pohlaví a věku byla ověřena pomocí χ2 testu shody o struktuře dat. Konsekutivní sled délek R-R intervalů stanovený z EKG záznamu pořízeného v průběhu ortostatického testu byl podroben RQA- matematické analýze popisující chování nelineárních deterministických systémů, jaké vykazuje i autonomní regulace. Měnící se poměr tonu sympatiku a parasympatiku způsobuje, že se u zdravého jedince rekurence určitého jevu (např. sekvence R-R intervalů) vyskytuje vzácně. Při CAN je HRV snížená, tj. rekurence je častá. Grafickým vyjádřením rekurencí je rekurentní graf, který lze popsat řadou parametrů RQA.

Výsledky: Podle výpočtu χ2 statistiky mezi jednotlivými parametry a predikovanými hodnotami zdravotního stavu jsme identifikovali 5 parametrů RQA predikujících přítomnost CAN, jejichž prediktivní schopnost byla dále testována metodami data-miningu: % rekurentních bodů (denzita rekurentních bodů v grafu, odráží pravděpodobnost rekurence jevu), MAXV a TT (max. a prům.délka vertikálních čar, reflektují tendenci systému setrvávat v určitém stavu), AVDL (prům.délka diagonálních čar- tendence systému vracet se opakovaně do stejného stavu) a ENTR (Shannonova entropie délek diagonálních čar, určuje míru složitosti signálu).

Závěr: Analýza HRV pomocí RQA může být vhodnou metodou identifikace přítomnosti CAN.