EDUKACE PACIENTŮ S CHRONICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM - SROVNÁNÍ Z RŮZNÝCH POHLEDŮ
Chronické srdeční selhání (CHSS) je nevyléčitelné, progredující onemocnění s narůstající prevalencí i incidencí a prognózou horší než některá onkologická onemocnění. I přes pokročilou farmakologickou a přístrojovou léčbu je kvalita života pacientů značně limitována recidivujícími epizodami akutních dekompenzací. Kromě akcentace paliativního přístupu, paralelně k život prodlužující léčbě, je významným faktorem zvyšujícím kvalitu života systematická edukace o povaze, příznacích a self-monitoringu. Správná edukace je nejpřirozenější prevencí rozvoje akutní dekompenzace a s tím spojené rehospitalizace. Pohledy odborné veřejnosti se však ne vždy ztotožňují s názory pacientů.
V dotazníkovém šetření byli anonymně dotazováni pacienti na stav a potřeby další edukace s ohledem na různé aspekty svého kardiovaskulárního onemocnění (KVO)(tab 2). Do výzkumu se zapojilo 57 náhodně vybraných pacientů hospitalizovaných na standardním kardiologickém oddělení Interní kliniky Krajské nemocnice Tomáše Bati (IK KNTB) a 24 pacientů kardiologické ambulance IK KNTB (tab.3). S názorem pacientů byl konfrontován názor lékařů IK KNTB.
Průzkum prokázal signifikantně se lišící představy lékařů a pacientů v názorech na stav a potřebu informovanosti(p<0,05). Ambulantní pacienti udávali statisticky významně lepší informovanost o svém KVO(p<0,01). Relativním překvapením jsou také významně větší obavy ohledně prognózy u pacientů s jinými KVO než u pacientů s CHSS(p<0,01).
Rozdílnost v pohledu lékařů a pacientů je paradoxní, avšak do jisté míry pochopitelný. Vysvětlením může být nepoměrně širší informační základna KVO u lékařů ve srovnání s pacienty, kteří míru své informovanosti mohou odhadnout jen stěží. Překvapivé výsledky obav z dalšího vývoje CHSS je pravděpodobně také důsledkem malé informovanosti pacientů s prognosticky závažným onemocněním.
