ANTITROMBOTICKÁ LÉČBA A KRVÁCENÍ DO HORNÍ ČÁSTI GASTROINTESTINÁLNÍHO TRAKTU

Úvod: Incidence akutního krvácení do horní části gastrointestinálního traktu (GIT) se udáva 85-108/100 000 obyvatelů za rok, přičemž nevariceální krvácení odpovídá za 80-90%. Antiagregační a antikoagulační terapie patří mezi významné rizikové faktory pro krvácení do horní části GIT.

Cíl práce: Zjistit výskyt krvácení do horní částí GIT u běžné populace pacientů v podmínkách krajské nemocnice, srovnání podílu antiagregancií a antikoagulancií na dané problematice.

Soubor a metodika: Retrospektivní analýza pacientů, kteří v roce 2013 (leden - červen) podstoupili za hospitalizace gastroskopii pro akutní nevariceální krvácení do horní části GIT nebo pro anémii (Hb <100g/l) se zdrojem chronických ztrát v horní části GIT.

Výsledky: Soubor tvořilo 100 pacientů s průměrným věkem 70± 15 let, 61% mužů. Příznaky akutního krvácení (hemateméza, meléna) mělo 73%. Nejčastější příčinou krvácení byla vředová choroba gastroduodena a to v 54% případů, z nichž 31% bylo na antiagregační a 14% na antikoagulační terapii. Ze všech pacientů s krvácením do GIT mělo antiagregancia 32%, antikoagulancia 19%, dalších 10% pacientů užívalo NSAID, SSRI, nebo kortikoidy. Roční mortalita v celém souboru byla 25%. Nebyl zjištěn rozdíl v průběhu hospitalizace a mortalitě u pacientů na antitrombotické terapii a bez ní. Až 15% pacientů s antiagregační (ASA) terapií nebylo k této medikaci indikováno dle guidelines.

Závěr: V souboru všech akutních krvácení do GIT a/nebo anemií (Hb <100g/l) je větší podíl léčených antiagregancii než antikoagulancii. U akutně krvácejícího peptického vředu je tato realita vyjádřena ještě významněji. To může odrážet větší zastoupení této léčby v populaci ale také její vyšší riziko pro vznik GIT krvácení. V souvislosti s tím vyznívá varovně fakt, že stále existuje nezanedbatelné procento pacientů, kteří užívají ASA i přesto, že nesplňují indikaci k této terapii.