HODNOCENÍ ZMĚNY LIPIDOVÉHO JÁDRA ATEROSKLEROTICKÉHO PLÁTU PŘI KAROTICKÉM STENTINGU POMOCÍ INTRAVASKULÁRNÍ INFRAČERVENÉ SPEKTROSKOPIE
Cíl: Zhodnotit proveditelnost a bezpečnost intravaskulární near-infrared spektroskopie (NIRS) a intravaskulárního ultrazvuku (IVUS) během karotického stentingu (CAS) a kvantifikovat obsah a rozložení lipidových hmot v intervenovaném úseku tepny před a po CAS pomocí parametrů: lipid core burden index (LCBI), nejvyšší LCBI ve 4mm úseku tepny (LCBImax) a LCBI ve 4mm úseku tepny s nejmenší plochou lumen (LCBImla).
Soubor a Metodika: Celkem bylo vyšetřeno 32 pacientů (muži 62%, průměrný věk 64,3 ± 6,7 let). U každého pacienta byla provedena celkem tři NIRS vyšetření: před a po implantaci stentu a po postdilataci.
Výsledky: Hodnotitelná NIRS spektra byla získána při všech vyšetřeních (100%). Incidence cévní mozkové příhody a úmrtí během hospitalizace byla 0%. Nenastaly žádné periprocedurální komplikace spojené s NIRS-IVUS vyšetřením. Průměrný LCBI poklesl z 107,4 ± 95,4 před CAS na 44,2 ± 59,2 po implantaci stentu (p<0,001) a 29,4 ± 38,8 po postdilataci (p=0,075). Průměrný LCBImax poklesl z 352,7 ± 208,5 před CAS na 175,7 ± 166,8 po implantaci stentu (p<0,001) a 156,2 ± 153,8 po postdilataci (p=0,215). Průměrný LCBImla poklesl z 206,1 ± 224,5 před CAS na 52,1 ± 123,1 po implantaci stentu (p<0,001) a 26,1 ± 65,6 po postdilataci (p=0,098). Pláty s lipidovým jádrem se nacházely častěji na jiném místě, než byla minimální plocha lumen (LCBImax před CAS 352,7 ± 208,5 vs. LCBImla před CAS 206,1 ± 224,5; p<0,001). LCBI (r=-0.24; p=0.177) a LCBImla (r=-0.05; p=0.782) nekorelovaly s minimální plochou lumen.
Závěr: Výsledky naznačují, že provedení NIRS-IVUS při CAS je bezpečné a poskytuje další informace o charakteru aterosklerotických plátů v karotických tepnách. Pozorovali jsme signifikantní snížení parametrů velikosti lipidového jádra měřených NIRS při karotickém stentingu.