ČASOVÁ VARIABILITA KOMPLIANCE U PACIENTŮ LÉČENÝCH BETABLOKÁTOREM PRO REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZI

Cíl:

Data o dlouhodobé časové variabilitě kompliance jednotlivého pacienta k antihypertenzní léčbě jsou sporá. Cílem našeho sledování bylo proto zhodnocení změn kompliance ve skupině pacientů léčených betablokátory pro rezistentní arteriální hypertenzi.

Populace a metody:
U pacientů léčených na naší klinice pro rezistentní arteriální hypertenzi byly opakovaně měřeny sérové hladiny betablokátorů. Minimální odstup mezi jednotlivými měřeními u jednoho pacienta byl 3 měsíce. Pacient byl označen za kompliantního, pokud při příslušné návštěvě byla plazmatická hladina betablokátoru ve stanoveném terapeutickém rozmezí. Pokud byla hodnota pod nejnižší terapeutickou mezí nebo nebyla detekovatelná vůbec, pacient byl označen jako nekompliantní.

Výsledky:
Celkem bylo zhodnoceno 146 měření hladiny betablokátoru v séru u celkem 39 pacientů (56 % mužů), přičemž průměrný počet měření u jednoho pacienta byl 3,74 (±1.56). Průměrný krevní tlak vyšetřených pacientů byl 153,9/90,0 mm Hg a průměrná tepová frekvence 74,6 tepů za minutu. Pouze 55% změřených vzorků bylo v terapeutickém rozmezí. Změna v opakovaných měřeních plazmatických hladin betablokátoru byla zjištěna u 18 pacientů (46 %). U většiny (56 %) z těchto pacientů s alespoň jednou hodnotou mimo terapeutické rozmezí se během sledování měnila pozitivita či negativita vzorku nepředvídatelně a výsledné hodnocení pacienta se měnilo z kompliantního na nekompliantního a naopak. Zbylých 44% nekompliantních pacientů nemělo ani jednou při kontrole hladinu betablokátoru nad nejnižší terapeutickou mezí a byli tedy hodnoceni jako nekompliantní v celém sledovaném období.

Závěr:

Nekompliance k léčbě betablokátory u pacientů léčených pro rezistentní arteriální hypertenzi je častá. Jediné měření sérové hladiny léčiva není dostatečné k jejímu zhodnocení, neboť u většiny pacientů se kompliance v čase mění.