ANALÝZA KOMPLIKACÍ KATETROVÉ ABLACE PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACÍ SÍNÍ U 754 PACIENTŮ

Cíl: Zhodnocení komplikací katetrové ablace pro paroxysmální fibrilaci síní (PFS). Metodika: Z hospitalizačních záznamů pro 1026 ablačních výkonů provedených v letech 2003-2013 byly zhodnoceny komplikace a doba hospitalizace u 754 pacientů (33% žen, 57±10 let) kteří podstoupili katetrovou ablaci/reablaci pro PFS. Mezi komplikace se počítal i prostý hematom třísla bez intervence s hospitalizací >5 dnů. Výsledky: Na konci sledování 58±35 měsíců mělo stabilní sinusový rytmus 72% pacientů s antiarytmiky, resp. 13% pacientů bez antiarytmik. Doba hospitalizace byla 4,7±2,6 (1-26) dnů. Tamponáda se vyskytla u 3 pacientů (0,2%/výkon a 0,4%/pacienta) (jedna opožděná byla s následkem smrti [0.01%])). Další závažné komplikace zahrnovaly CMP/TIA (n=7) s následkem u 4 (0,5%) pacientů (porucha vízu 2x, šumění v uších 1x, porucha jemné motoriky ruky 1x), hemotorax s chirurgickou revizí (n=1), krvácení do pleury s drenáží (n=1), pneumotorax s drenáží (n=1) a intervenovanou stenózu PŽ (n=1). Chirurgická revize třísla byla nutná u 18 (2%) pacientů (hematom 13x, pseudoaneurysma (PSA) 3x a AV fistula 2x). Hematom s podáním erymasy bez intervence se vyskytl u 22 (3%) pacientů. Další komplikace zahrnovaly konzervativně léčené hematomy v třísle (n=39), PSA (n=23), AV fistulu (n=3), ileo-femorální žilní trombózu (n=2), pleurální výpotek (n=2), sepsi, respirační selhání, a femorální neuropraxi (vše n=1). Komplikace byly častěji u starších (61±8 vs. 56±10, p<0.0001), u žen (56% vs. 23%, p=0.0002) a výkony s komplikací měli trend k většímu počtu aplikací a delšímu času aplikace RF energie (p=0,055, resp. 0,067) Závěr: Závažné komplikace ablace PFS vyžadující intervenci nebo s následky jsou vzácné. Dominují tříselné komplikace po žilní punkci, které se většinou léčí konzervativně.