TACHYKARDICKÁ KARDIOMYOPATIE INDUKOVANÁ FOKÁLNÍ SÍŇOVOU TACHYKARDIÍ

Tachykardická kardiomyopatie (KMP) s reverzibilní dysfunkcí levé komory srdeční (LK)  vzniká nejčastěji na podkladě fibrilace/flutteru síní s dlouhodobě nepřiměřenou rychlou odpovědí komor, dále u komorových arytmií (četná komorová extrasystolie, komorové tachykardie). Méně časté jsou případy, kdy k tachykardické KMP vede čistě fokální, ektopická síňová tachykardie.
Cíl: Zhodnocení výskyt tachykardické KMP v souboru pacientů, kteří podstoupili katetrovou ablaci fokální síňové tachyarytmie.
Metodika: Na obou pracovištích bylo v letech 2004-9/2014 pro fokální síňovou ektopickou aktivitu provedeno 185 výkonů u 159 pacientů (60% žen, 43±18 [11-84]) let. 7 pacientů (4 ženy, 3 muži) z tohoto souboru mělo iniciálně v době výkonu dysfunkční LK (EF LK < 40 %).
Výsledky: U 5 ze 7 pacientů jsme mohli potvrdit diagnózu tachykardické KMP. Po úspěšné katetrové ablaci s eliminací fokusu síňové tachykardie postupně došlo k regresi systolické funkce LK k normálním hodnotám. U 2 pacientů k normalizaci EF LK i přes úspěšnou katetrovou ablaci nedošlo (1 pacient již po IM, 1 pacient tedy s dilatující KMP). Zdroje fokální aktivity byly lokalizovány různě (4x v pravé síno včetně parahisální lokalizace, 3x v levé síni), klinické projevy byly před výkonem u většiny pacientů dlouho skryté, s manifestací až ve formě srdečního selhání.
Závěr: Fokální síňové tachykardie bývají spíše vzácné, nicméně i ony mohou indukovat tachykardickou kardiomyopatii s progresí až do manifestního srdečního selhání. Katetrová ablace přestavuje účinnou a kurativní metodu v léčbě těchto arytmií.