DLOUHODOBÁ ÚČINNOST A BEZPEČNOST KATETROVÉ ABLACE U 754 PACIENTŮ S PAROXYSMÁLNÍ FIBRILACÍ SÍNÍ

Cíl: Zhodnocení dlouhodobých výsledků a komplikací katetrové ablace paroxysmální fibrilace síní (PFS). Metodika: V letech 2003-2013 byla ablace PFS provedena u 754 pacientů (33% žen, 57±10 let) v 1026 výkonech. Výsledky: Po jednom resp. po posledním (jednom nebo opakovaném) výkonu nemělo recidivu arytmie 54% resp. 76% pacientů. Klinický stav na konci sledování 58±35 měsíců byl následující: SR bez antiarytmik (AA) - 72%, SR s AA – 13%, paroxysmální FS/AT - 12%, perzistentní FS/AT – 3% pacientů. Doba hospitalizace byla 4,7±2,6 (1-26) dnů. Tamponáda se vyskytla u 3 pacientů (0,2%/výkon a 0,4%/pacienta). Další závažné komplikace zahrnovaly CMP/TIA (n=7) s následkem u 4 (0,5%) pacientů (porucha vízu 2x, šumění v uších 1x, porucha jemné motoriky ruky 1x), hemotorax s chirurgickou revizí (n=1), krvácení do pleury s drenáží (n=1), pneumotorax s drenáží (n=1) a intervenovanou stenózu PŽ (n=1). Chirurgická revize třísla byla nutná u 18 (2%) pacientů (hematom 13x, pseudoaneurysma (PSA) 3x a AV fistula 2x). Hematom s podáním erymasy bez intervence se vyskytl u 22 (3%) pacientů. Další komplikace zahrnovaly konzervativně léčené hematomy v třísle (n=39), PSA (n=23), AV fistulu (n=3), ileo-femorální žilní trombózu (n=2), pleurální výpotek (n=2), sepsi, respirační selhání, a femorální neuropraxi (vše n=1). Komplikace byly častěji u starších (61±8 vs. 56±10, p<0.0001), u žen (56% vs. 23%, p=0.0002). Závěr: Katetrová ablace PFS je v dlouhodobé perspektivě vysoce účinná, zatímco výskyt závažných komplikací je malý.