OPTIMÁLNÍ MECHANICKÁ OBĚHOVÁ PODPORA V OPTIMÁLNÍ KONFIGURACI PRO KONKRÉTNÍHO PACIENTA A KONKRÉTNÍ SITUACI

Mini-invazivní mechanické oběhové podpory se stále více používají v klinické praxi u nemocných s kritickým oběhovým selháním. V Nemocnici Na Homolce (NNH) se mechanické oběhové podpory používají od roku 2007. Volba nejvhodnější podpory je ovlivněná celou řadou kriterií včetně konkrétního hemodynamického stavu nemocného. Nezřídka se stává, že jeden pacient vyžaduje v průběhu léčby několik typů oběhových podpor. Názorným příkladem může být kazuistika 61 letého nemocného, který byl během šestiměsíční hospitalizace v NNH léčen několika typy podpor: intra-aortální balonkovou kontrapulzací (IABP), extrakorporální membránovou oxygenací (ECMO) v konfiguraci veno-arteriální, veno-arterio-venozní a veno-venozní a krátkodobou levokomorovou podporou (LVAD). S pomocí této léčby se dosáhlo zlepšení stavu, kdy pacient po překonání všech kritických situací byl propuštěn do domácího ošetřování na farmakologické léčbě. Mechanické oběhové podpory jsou technicky náročné metody, s jejichž použitím je spojeno řešení celé řady specifických problémů. Přesto jejich použití může dát některým nemocným naději na přežití stavů, které by bez nich byly infaustní.