PREVALENCE JEDNOTLIVÝCH TYPŮ INFARKTŮ MYOKARDU PODLE UNIVERZÁLNÍ KLASIFIKACE ESC: PROSPEKTIVNÍ STUDIE KONSEKUTIVNÍCH PACIENTŮ TERCIÁRNÍHO KARDIOCENTRA

Východiska V roce 2012 byla vydána Třetí univerzální definice infarktu myokardu (IM), jejíž součástí je i nová klasifikace IM do 5 typů. Příčinou spontánního IM (typ 1) je nestabilní aterosklerotický plát s nasedajícím trombem a následnou obturací lumen. Sekundární IM (typ 2) vzniká z dysbalance mezi přísunem a nároky myokardu na kyslík jiné etiologie. Třetím typem IM je kardiální smrt na podkladě IM bez in vivo dostupných hodnot kardiospecifických enzymů. Čtvrtým typem je periproceduální IM při PCI (typ 4a) resp. IM při restenóze či trombóze stentu (4b) a pátým typem pak IM při kardiochirurgické revaskularizaci (CABG). Cílem této práce bylo zjistit frekvenci jednotlivých typů IM v klinické praxi a zejména se podrobněji zaměřit na typ 2, o jehož existenci někteří pochybují.

Metody Prospektivní analýza souboru všech pacientů hospitalizovaných na kardiologické klinice s diagnózou IM s elevacemi ST (STEMI) a IM bez elevací ST (nonSTEMI) od 1.1.2014 do 30.6. 2014 a stanovení frekvence jednotlivých typů IM v této skupině. Určení typu IM u jednotlivých pacientů vycházelo z kritérií definovaných ve výše uvedené publikaci.

Výsledky Soubor tvořilo 294 pacientů (věk 67,7±10,6 let, žen 31%), z toho prodělalo 139 (47,3%) STEMI a 155 (52,7%) nonSTEMI. Jednotlivé typy IM byly v daném souboru zastoupeny následovně: 257 (87,4%) IM typ 1, 4 (1,3%) IM typ 2, 6 (2%) IM typ 3, 27 (9,2%) IM typ 4, z toho 9 (3,1%) typ 4a a 18 (6,1%) typ 4b. Z 29 (9,9%) pacientů, kteří následně podstoupili CABG, neprodělal periproceduální IM žádný z nich.

Závěr Ve sledovaném souboru jasně převažoval IM typu 1 (87,4% všech IM). IM typu 2 byl zastoupen v 1,3%, přičemž se ve 3 ze 4 případů jednalo o IM při embolizaci do koronárního řečiště. Pro přesnější určení prevalence IM typů 3-5 je nutno zanalyzovat další data tj. pitevní statistiky, operační protokoly z elektivních PCI a CABG.