IMPLANTACE ICD V RÁMCI PRIMÁRNÍ PREVENCE NÁHLÉ SRDEČNÍ SMRTI U PACIENTŮ S HYPERTROFICKOU KARDIOMYOPATIÍ VE SVĚTLE NOVÝCH EVROPSKÝCH DOPORUČENÍ

Cíl

V loňském roce vydaná doporučení Evropské kardiologické společnosti pro diagnostiku a terapii pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií (dále HKMP) změnila přístup k indikaci ICD v rámci primární prevence náhlé srdeční smrti (dále NSS) u těchto nemocných. Zatímco minulá doporučení byla postavena staticky na přítomnosti několika rizikových faktorů, v nových byly tyto začleněny jako kontinuální proměnné do algoritmu pro výpočet pětiletého rizika NSS, dle jehož výsledku se řídí indikace k ICD. Cílem naší práce bylo analyzovat soubor pacientů s HKMP s již implantovaným defibrilátorem v kontextu těchto nových guidelines.

Soubor a metodika

Náš soubor je tvořen 17 konsekutivními pacienty s HKMP, kteří v letech 2011 – 2013 podstoupili implantaci ICD z indikace primární prevence NSS. Tyto nemocné jsme stratifikovali podle nově doporučovaného výpočtu pětiletého rizika NSS.

Výsledky

Průměrné pětileté riziko NSS v našem souboru činilo 3,7%. Riziko vyšší než 6% (třída doporučení IIa k implantaci) jsme zaznamenali u 3 pacientů, mezi 4 a 6% (třída doporučení IIb k implantaci) se pohybovali další 3 nemocní. Zbylých 11 pacientů mělo vypočtené pětileté riziko pod 4% a s velkou pravděpodobností by tedy na základě současných doporučení nebyli indikováni k primárně preventivnímu zajištění ICD.

Závěr

Dle našich výsledků by nyní nadpoloviční většina pacientů s již implantovaným ICD pravděpodobně nebyla podle nových doporučení k tomuto výkonu indikována. Nabízí se jistě otázka, jak k těmto nemocným přistupovat v budoucnu, např. při nutnosti výměny zdroje ICD apod. Je též zřejmé, že musíme nyní ještě pečlivěji zvažovat každou indikaci k ICD, neboť dle některých studií se do pěti let od implantace s různě vážnými komplikacemi setká až 30% pacientů.