VÝSKYT FIBRILACE SÍNÍ U NEMOCNÝCH PO OBĚHOVÉ ZÁSTAVĚ PRO FIBRILACI KOMOR

Úvod:
Náhlá smrt patří k nejčastějším příčinám úmrtí dospělých. Neexistují spolehlivé ukazatele k stratifikaci  rizika náhlého vzniku maligní arytmie.  Z části se na vzniku podílí akutní infarkt myokardu, či jiný spouštěcí podnět. Také se může jednat o první projev subklinického globálního arytmického substrátu, prezentující se vyšším výskytem fibrilace síní. Cílem studie je porovnat výskyt fibrilace síní u nemocných se zástavou oběhu při akutním infarktu s ST elevacemi (STEMI) oproti nemocným bez STEMI.
Metody:
Ve studii byli retrospektivně hodnoceni nemocní po oběhové zástavě pro fibrilaci komor na Kardiologické jednotce intenzivní péče Kardiologického oddělení FN Plzeň v lednu 2013 až prosinci 2014.
Výsledky:
Soubor  tvoří 130 nemocných (průměrný věk 62,1 ± 13,4 roků). Z tohoto počtu 41 osob (31,5 %) mělo v době vzniku maligní arytmie STEMI oproti 89 nemocným (68,5 %) bez STEMI. Obě skupiny se nelišily ve věku (bez STEMI 62,4 ± 14,5 vs STEMI 61,4 ± 10,6 roků, p = ns.), ve výskytu přidružených onemocnění (hypertenze, diabetes mellitus, CHOPN, renální insuficience, CMP, onemocnění štítné žlázy), zjištěné EF LK (bez STEMI 42,02% vs STEMI 43,33%, p = ns.), ani v podávané bradykardizující a antiarytmické medikaci. Jediný významný rozdíl byl výskyt fibrilace síní mezi oběma skupinami. U nemocných se STEMI byla jakákoli forma fibrilace síní v anamnéze zjištěna u 3 osob(7,32%) oproti 34 (38,2%) osobám ve skupině bez STEMI (p< 0,001). Fibrilace síní v anamnéze nebo nově vzniklá se vyskytla u 5 (12,2 %) osob se STEMI a 42 (47,2%) osob bez STEMI (p < 0,001).
Závěr:
Výskyt fibrilace síní je významně vyšší u nemocných s oběhovou zástavou na podkladě fibrilace komor bez STEMI oproti nemocným s oběhovou zástavou se STEMI. Tento nález svědčí pro přítomnost globálního arytmického substrátu u významné části nemocných před vznikem epizody fibrilace komor bez STEMI.