NEFARMAKOLOGICKÁ LÉČBA PAROXYZMÁLNÍ FIBRILACE SÍNÍ NA IKK FN BRNO-BOHUNICE

Úvod: Fibrilace síní (FS) v paroxyzmální formě může výrazně snižit kvalitu života. Pokud selhává antiarytmická terapie indikujeme katerovou ablaci.
Cílem práce bylo stanovení rizikových faktorů vzniku FS a zhodnocení výsledků katetrových ablací (RFA) paroxyzmálních FS.
 Metodika: Cílovým momentem segmentární  katetrové ablace vedené na rozhraní ústí plicních žil a síňového myokardu je úplná elektrická izolace všech čtyř plicních žil.
Soubor pacientů a výsledky: Od 9/2004 do 6/2007 jsme provedli na IKK Brno-Bohunice 86 katetrových ablací paroxyzmální FS z celkového počtu 1382 RFA SV tachyarytmií. V souboru bylo 37 žen (43%) a 49 mužů (57%), o průměrném věku 54,9 roků (SD 9,1). Pacienti byli převážně bez strukturálního postižení srdce. Průměrná EF LK byla 61 % ± 5, příčný rozměr levé síně byl 41,7 mm ± 6. Z nejčastějších rizikových faktorů vniku FS byla u 73 % pacientů hypertenze, u 52 % hyperlipoproteinemie, u 26 % diastolická dysfunkce. Po úspěšné ablaci se zvýšil počet pacientů bez léků z 2,6 na 26,4 %. Po ablaci se snížil počet pacientů, kteří medikovali amiodaron z 39,8 % před ablací na 19,9 % po ablaci, propafenon z 29,9 % na 15,4 % a sotalol z 27,8 % na 10,1 %. Před ablací byli všichni pacienti na plné antikoagulační terapii warfarinem. Po ablaci bylo warfarizováno - 42%, 46% mělo kys. acetylsalicylovou a 12% bylo bez této terapie. Medián počtu aplikací RF energie byl 46 min, medián délky radiačního času 44,9 min, medián délky výkonu 243 min. V roce 2004 jsme měli úspěšnost 87,5 %, v r. 2005 77,4 %, v r. 2006 79,2 %, v r. 2007 80,1%. Naše úspěšnost se shoduje s dostupnou literaturou. 
Závěr: U symptomatických pacientů s paroxyzmální FS rezistentních na antiarytmickou terapii doporučujeme katetrovou ablaci jako účinnou terapii, která může arytmii trvale eliminovat.
Podpořeno VVZ MŠMT 0021 622 402 a grantem IGA MZ NR 0337-3