KARDIOVASKULÁRNÍ TRÉNINK A VARIABILITA KREVNÍHO TLAKU PACIENTŮ PO INFARKTU MYOKARDU

Cílem studie bylo porovnat tělesnou zdatnost a parametry svalové síly u pacientů po infarktu myokardu před zahájením a po ukončení II. fáze kardiovaskulární rehabilitace ve formě kombinovaného tréninku a posoudit efekt na hodnoty krevního tlaku po kardiovaskulárním tréninku. METODIKA Do studie byli zařazeni 53 pacienti [41 mužů ve věku (62 ± 8,6) let s EF (56 ± 11,4) % a 12 žen ve věku (60 ± 12,2) let s EF (53 ± 10,3) % ] po PCI nebo AIM. Spiroergometrický zátěžový test do symptomy limitovaného maxima byl proveden před zahájením a po ukončení rehabilitačního programu. Hodnoty krevního tlaku byly měřeny sedmidenním ambulantním monitorováním krevního tlaku (monitorovací systém TM-2421 A&D). VÝSLEDKY Před zahájením ambulantního rehabilitačního programu a po 12 týdnech tréninku jsme hodnotili dosažené výsledky pacientů na úrovni symptomy limitovaného maxima a na úrovni anaerobního prahu, a to: maximální tolerovanou zátěž (WSL), spotřebu kyslíku ( )a také hodnoty symptomy limitované spotřeby kyslíku a symptomy limitovaného fyzického výkonu přepočítané na kilogram tělesné hmotnosti. Porovnáním výsledků vstupního a výstupního 1-RM testu jsme posoudili vliv odporového tréninku na zvýšení svalové síly. Cirkadiánní kolísání krevního tlaku jsme sledovali srovnáním hodnot získaných sedmidenním ambulantním monitorováním v intervalech 0 – 24 a 25 - 48 hodin od ukončení tréninku. ZÁVĚR Kardiovaskulární trénink zlepšuje fyzickou zdatnost, výkonnost, respirační kapacitu a také svalovou sílu pacientů po akutním koronárním syndromu, ale nemění významně hodnoty ani variabilitu krevního tlaku.