VLIV KATETRIZACÍ CESTOU RADIÁLNÍHO PŘÍSTUPU NA EXPOZICI OŠETŘUJÍCÍHO PERSONÁLU – ANALÝZA DOZIMETRICKÉHO SLEDOVÁNÍ

Provádění koronarografií (SKG) a perkutánních koronárních intervencí (PCI) cestou radiálního přístupu vede ke snížení počtu komplikací spojených s krvácením v místě punkce, vyššímu komfortu pacientů a v neposlední řadě i snížení logistické náročnosti práce na odděleních kterými procházejí katetrizovaní pacienti. Radiální přístup má však i své nevýhody. Jednou z nich je dle literatury zvýšení radiační zátěže personálu na katetrizační laboratoři.Cíl práce: Ověřit, zda zavedením radiálního přístupu jako rutinní metody, došlo ke zvýšení expozice ošetřujícího personálu. Metody: Jako  míru expozice jednotlivých osob pracujících na katetrizačním sále jsme použili měření z osobních dozimetrů poskytovaných SÚJB. Porovnávali jsme výsledky z období I, kdy byl radiální přístup používán vyjímečně v indikovaných případech s obdobím II po zavedení rutinního radiálního přístupu v praxi. Změřená data byla pro porovnání graficky a analyticky zpracována. Výsledky: Byli hodnoceni dva lékaři s dostatečným počtem výkonů cestou radiální tepny v období II.  U lékaře A, kde jsou malé rozptyly hodnot v obou sledovaných obdobích vychází zvýšení expozice statisticky významně (P 0.0008). U lékaře B jsou patrné řádově vyšší rozptyly hodnot a rozdíl mezi oběma obdobími není statisticky významný (P 0.15).Závěr: Naše výsledky  interpretujeme tak, že zvýšení radiační zátěže je vysoce pravděpodobné. Analýza hodnot měřených dozimetry vedla i k úvaze o nesystematickému přístupu lékaře B k radiační hygieně. S přihlédnutím k naší analýze lze upravit chování ošetřujícího personálu za účelem snížení  expozice během práce na katetrizační laboratoři.