ROZDÍLY V KONTROLE KREVNÍHO TLAKU A V LÉČBĚ HYPERTENZE U PACIENTŮ S FIBRILACÍ SÍNÍ

Hypertenze (HT) a fibrilace síní (FiSi) patří k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním současnosti. Je známý fakt, že přítomnost hypertenze a její hemodynamické dopady, vedou ke vzniku některých typů FiSi. Tíže HT ovlivňuje schopnost udržet sinusový rytmus po verzi, a naopak FiSi zhoršuje projevy diastolického srdečního selhání. Přesto dosud řadu údajů o vzájemném ovlivňování těchto onemocnění přesně neznáme.

V naší práci jsme analyzovali data pacientů hospitalizovaných na naší klinice v roce 2005-2006, uložená v databázi.  Z celkového  počtu 9844 nemocných bylo 1891 (19,2%) se současným výskytem HT aFiSi ( jak chronické tak paroxysmální) , a 4338 (44%) hypertoniků bez dokumentované FiSi. Nadále jsme porovnávali tyto 2 soubory.

Hypertonici s FiSi byli starší ( s hraniční významností), a polovina z nich byli muži, ( v druhém souboru bylo 40% mužů). Při přijetí měli významně nižší hodnotu vstupního systolického tlaku, a vyšší frekvenci. Tento trend přetrvával i při propuštění, ale již bez statistické významnosti. Nemocní s HT a FiSi užívali větší počet preparátů, častěji byli léčeni inhibitory ACE a diuretiky, překvapivě jsme nenalezli rozdíly v užívání léků ze skupiny betablokátorů. Dále byli častěji léčeni antiarytmiky a warfarinem. Přesto při přijetí na naše pracoviště byl v léčbě  warfarin pouze u 27,1% nemocných s FiSi  a HT.

U hypertoniků se současnou fibrilací síní byla hypertenze lépe kontrolovaná. Na lepší kontrole se podílela jak rozsáhlejší farmakoterapie, a častější užití kombinace inhibitorů ACE a diuretik, tak nelze vyloučit vliv srdečního selhání, vyšší TF a celkově horšího zdravotního stavu. Vzhledem k věku nemocných s Fisi a současné hypertenzi, lze považovat frekvenci antikoagulační léčby za nedostatečnou.

Podpořeno grantem IGA MZ ČR 1A 8605-5