TOXOPLASMOVÁ MYOKARDITIDA PO TRANSPLANTACI SRDCE

Úvod: V současné době neexistují jednoznačná doporučení týkající se prevence toxoplazmové infekce u pacientů po ortotopické transplantaci srdce (OTS). Zdrojem infekce u příjemců může být: seropozitivní dárce, seropozitivní příjemce a přímý kontakt. Mortalita na toxoplazmózu je u seronegativních příjemců po OTS vysoká: 25–57%.
Popis případu: V prosinci 2005 byla v IKEM provedena OTS u pacienta v terminální fázi srdečního selhání na podkladě ischemické choroby srdeční. Další průběh byl nekomplikovaný, pacient byl dimitován v dobrém stavu, bez známek infekce. Po dvou dnech byl rehospitalizován pro febrílie a cefaleu. Objektivně bez patologických změn, laboratorně nízké zánětlivé parametry. Kultivační, virologická a mykologická vyšetření negativní, nově však zjištěna pozitivita protilátek proti Toxoplasma gondii. Zpětně byla potvrzena přítomnost anamnestických protilátek u dárce. Endomyokardiální biopsie (EMB) potvrdila toxoplazmovou myokarditídu. Postižení jiných orgánů nebylo prokázáno. Následně byla zahájena specifická antiinfekční terapie a současně redukováno dávkování imunosupresivní léčby. Po 12 dnech došlo k ústupu febrílií, EMB neprokázala akutní rejekci. Opět zavedena imunosupresivní léčba dle doporučeného protokolu. Laboratorně došlo k plné serokonverzi. T. č. je pacient v ambulantní péči, kontrolní imunohistochemické vyšetření již neprokazuje zprvu dlouhodobě přetrvávající přítomnost toxoplazmové infekce v myokardiálních buňkách.
Závěr: dle sérologických vyšetření má cca 70% populace anamnestické protilátky proti Toxoplasma gondii. Ze všech pacientů po transplantaci je nejvíce riziková skupina seronegativních příjemců. Pečlivý screening těchto jedinců je proto naprosto nevyhnutelný a v případě seropozitivity dárce je vhodné zahájit primární profylaxi.