SLEDOVÁNÍ DLOUHODOBÉ PROGNÓZY MUŽŮ A ŽEN PO AKUTNÍM INFARKTU MYOKARDU

Cíl: Zjistit vztah mezi pohlavím, typem infarktu, způsobem léčby a mortalitou pacientů po prodělaném akutním infarktu myokardu (AIM).
Soubor a metodika: 717 pacientů přijatých na KJ FN Brno pro diagnózu prvního AIM v období 1.1.2003 až 31.12.2004. Byla vyhodnocena hospitalizační (H), 1-roční (1R), 2-roční (2R) a 3-roční (3R) mortalita souboru.
Výsledky: Ženy v souboru tvořily 35,6% (255) pacientů a byly celkově průměrně starší (71 ± 10 vs. 63 ± 12 let, p<0,001).  Ve všech posuzovaných obdobích jsme u nich pozorovali vyšší mortalitu než u mužů (H: 14,1% vs. 7,1%, p=0,002,  1R: 21,6% vs. 11,9%, p=0,01, 2R: 22,0% vs. 15,6%, p=0,03, 3R: 24,3% vs. 17,5%, p=0,03). Dle EKG převládal výskyt STEMI bez rozdílů mezi pohlavími (muži 76,0% vs. ženy 73,5%, p= 0,47). Direktní PCI byla u STEMI provedena u mužů i žen ve stejné míře (83,5% vs. 84,3%, p=0,82). Statisticky významně vyšší byla v případě STEMI mortalita žen (H: 15,0% vs. 5,7%, p=0,0004, 1R: 20,3% vs. 10,6%, p=0,002, 2R: 23,0% vs. 14,0%, p=0,0087, 3R: 24,1% vs. 15,8%, p=0,018), což se projevilo i po provedení direktní PCI (H: 14,0% vs. 4,8%, p=0,001, 1R: 18,2% vs. 9,2%, p=0,008, 3R: 21,7% vs. 13,3%, p=0,027). U non-STEMI nebyl statistický rozdíl v mortalitě mužů a žen (H: 10,1% vs. 12,1%, p=0,68, 1R: 14,7% vs. 13,6%, p=0,85, 2R: 19,3% vs. 18,2%, p=0,86, 3R: 22,0% vs. 24,2%, p=0,73). Mortalita se u non-STEMI po provedené PCI mezi pohlavími nelišila (H: 7,0% vs. 7,7%, p=0,90, 1R: 11,3% vs. 10,3%, p=0,87, 2R: 12,7% vs. 10,3%, p=0,70, 3R: 15,5% vs. 15,4%, p=0,98).
Závěr: Ženské pohlaví bylo v našem souboru spojeno se statisticky významně vyšší hospitalizační i dlouhodobou mortalitou, což bylo způsobeno horší prognózou žen u STEMI, a to i při provedené primární PCI. U non-STEMI tyto rozdíly nebyly patrné. Nelze jednoznačně zodpovědět do jaké míry se na rozdílech v mortalitě podílí vyšší průměrný věk žen.