POROVNÁNÍ KOMPLIKACÍ FEMORÁLNÍHO A RADIÁLNÍHO PŘÍSTUPU U SRDEČNÍ DIAGNOSTICKÉ A INTERVENČNÍ KATETRIZACE: RETROSPEKTIVNÍ STUDIE

Srdeční katetrizace přístupem femorální tepny je provázenadle publikovaných metaanalýz od 2,2 % do 3,4 % lokálních cévních komplikací u manuální komprese a v rozmezí 2,4-6,3 % při použítí  tepených uzavírajících prostředků ( closure  devices),  zatímco u radilálního přístupu je toto číslo udáváno jednoznačně téměř desetinásobně nižší. Mezi komplikace řadíme hematom nad 15 cm, krvácení s nutností krevního převodu, disekci přístupové tepny, akutní končetinovou ischemii přiuzávěru přístupové tepny, pseudoaneurysma, arterio-venozní píštěl a retroperitoneální krvácení.

Cíl: Retrospektivní analýza komplikací v místě cévního přístupu v souvislosti s punkcí femorální nebo radiální tepny v období od 1.1.2007 do 31.12.2007 
Výsledky:  Z celkového počtu 2081 provedených koronarografií a koronárních intervencí bylo 968 (46,6%) provedeno přístupem z a.rad.  a 1113 (53,4%) přístupem z a.fem. Celkem bylo identifikováno 44 (1,97%) cévních komplikací v místě přístupu. Přístup via a.rad.komplikován ve 4 (0,4%) případech, a to velkým hematomem bez poklesu hemoglobinu ve 2 (0,2%) případech a  disekcí tepny s extravazací také ve 2 (0,2%) případech. Přístup z a.fem.komplikován u 39 (3,5%) vyšetřených, kdy hematom bez poklesu hemoglobinu zjištěn u 31(2,8%), hematom s nutností krevního převodu u 1 (0,09%), disekce přístupové tepny u 1 (0,09%), a-v píštěl u 1 (0,09%) a pseudoaneurysma u 5 (0,45%) pacientů. Chir.revize byla nutná v 1 ( 0,05%) případu, kdy řešeno pseudoaneurysma a.fem. V 1 (0,05%) případu provedena trombotizace pseudoaneurysmatu a.fem.aplikací trombinu. V ostaních případech byl postačující konzevrativní postup.          

Závěr: Celkový počet cévních komplikací v místě vstupu při koronarografiích a koronárních intervencích na našem pracovišti je srovnatelný s publikovanými údaji. Přístup z  a.fem. zatížen významně vyšším rizikem vzniku lokálních komplikací než přístup z a.radialis.