VLIV AKUTNÍHO A CHRONICKÉHO PODÁVANÍ SIMVASTATINU NA ISCHEMICKO/REPERFUZNÍ POŠKOZENÍ MYOKARDU

Statiny, inhibitory 3-hydroxy-3-metylglutaryl-koenzym A reduktázy, jsou vysoce účinné při léčbě dyslipidémií. Mají však také další účinky, které jsou nezávislé na snižování hladiny lipidů v krvi, nelipidové, tzv. pleiotropní účinky. Výsledky z poslední doby naznačují možnost jejich využití u akutního koronárního syndromu. Proto cílem naší práce bylo zjistit vliv chronického a akutního podání simvastatinu na odolnost izolovaného srdce laboratorního potkana k akutnímu ischemicko/reperfuznímu poškození.
Stupeň poškození myokardu jsme hodnotili jako reparaci kontraktilní funkce v průběhu reperfuze na modelu izolovaného perfundovaného srdce podle Langendorffa. Kontraktilní funkci jsme hodnotili za konstantního perfuzního tlaku (100 cm H2O) po 20-min globální ischemii a následné 40-min reperfuzi. V případě akutního podávaní byl simvastatin podán do perfuzního roztoku v koncentraci 10 μmol/l v  reperfuzi. U chronického pokusu byl potkanům simvastatin podáván v koncentraci 5mg/kg přímo do potravy 14 dní před pokusem.
Akutní podání simvastatinu významně zlepšilo reparaci kontraktilních parametrů: +dP/dt(max) a vyvinutý tlak (52,9±8,2; 56,9±8,6) v porovnání s kontrolní skupinou (28,8±5,2; 29,5±6,5). Chronické podávaní simvastatinu nemělo na reparaci kontraktilních parametrů žádný významný vliv.
Naše výsledky ukázaly, že akutní podání simvastatinu v reperfuzi zvyšuje toleranci srdce k akutnímu ischemicko/reperfúznímu poškození a naznačují možnost protektivního podávání statinů jako léčbu první volby při akutním koronárním syndromu. Chronické podávaní simvastatinu nemá významný protektivní efekt.