ZAPOMENUTÁ CHLOPEŇ: CHIRURGICKÉ ŘEŠENÍ RELATIVNÍ TRIKUSPIDÁLNÍ NEDOMYKAVOSTI

Relativní nedomykavost trikuspidální chlopně je nejčastější patologií této chlopně v dospělosti. Je součástí klinického obrazu pokročilé chlopenní vady levého srdce (tzv. trikuspidalizace). Patofyziologickým mechanizmem vzniku je remodelace pravé komory a dilatace trikuspidálního anulu při jinak normálních chlopenních cípech.
Principy chirurgické korekce relativní trikuspidální nedomykavosti byly postulovány v 70tých letech minulého století. Autoři podávají přehled jednotlivých chirurgických technik, od stehových plastik (DeVega, Kay aj.) až po implantace anuloplastických prstenců. Společným rysem všech těchto postupů je snaha o rekonstrukci normálního tvaru a velikosti trikuspidálního anulu, tedy zkrácení dilatovaného obvodu předního a zadního cípu.
Moderním trendem v kardiochirurgii je přísnější důraz na korekci středně významné trikuspidální regurgitace při současném výkonu na mitrální či aortální chlopni. Soudobé poznatky vyvracejí zažitou představu o spontánním zmenšení stupně trikuspidální regurgitace po provedené korekci levostranných srdečních vad. Naopak, již iniciovaný patofyziologický proces trikuspidální regurgitace dále progreduje a je pro nemocné zdrojem závažné morbidity. Pozdní chirurgická korekce trikuspidální nedomykavosti po předchozí operaci mitrální či aortální chlopně je spojena s vysokou perioperační mortalitou a neuspokojivým funkčním zlepšením. Indikace k časné korekci trikuspidální nedomykavosti se opírají echokardiografickou analýzu trojcípé chlopně a pravé komory i o operační nález.