AGREGABILITA DESTIČEK V LEVÉ SÍNI U PACIENTŮ S NON-VALVULÁRNÍ FIBRILACÍ SÍNÍ

Hypotéza: U pacientů s fibrilací síní (FS) je trombóza častěji pozorována v levé síni (LS) než v síni pravé (PS). Lze hypotetizovat, že kromě různé anatomie LS a PS by se též mohly uplatnit lokální rozdíly v agregabilitě destiček (AD), podmíněné působením odlišných střižných sil při průtoku plicním a systémovým řečištěm.
Metodika: Ve studii bylo vyšetřeno 15 pacientů (věk 55±10 let) podstupujících katetrizační ablaci pro paroxysmální (pFS, n=9) či chronickou (cFS, n=6) FS, bez přidružených chlopenních vad či léčby ASA. Skupiny se nelišily věkem, velikostí LS, výskytem DM a hypertenze. Funkce destiček byla posuzována turbidimetrickou agregometrií citrátové plasmy odebrané z PS, LS a femorální tepny. AD byla stanovena bazálně a po stimulaci ristocetinem, inkrementálními koncentracemi ADP (1, 5, 10 uM/l), adrenalinu (1, 10, 100 uM/l).
Výsledky: Při porovnání AD mezi PS a LS nebo pFS a cFS jsme nezaznamenali žádný signifikantní rozdíl ani při spontánní agregaci, ani po agregaci stimulované adrenalinem, ristocetinem nebo vyšší dávkou ADP (5, 10 uM/l). ADP-stimulovaná agregace při nižší koncentraci (1 mM/l) byla v LS nižší než v PS (26±29% vs 32±36, p=0,04). Pacienti s cFS však vykazují singnifikantní rozdíl v agregaci stimulované 1mM/l ADP v LS, PS a periferní tepně ve srovnání s nemocnými s pFS (tabulka).

Závěr: Agregabilita destiček v LS není vyšší než v PS, což svědčí spíše pro roli anatomických a koagulačních faktorů v rozdílné formaci trombu.
Chronická FS je však spojena se zvýšenou síňovou i systémovou aktivací destiček se selektivním vzestupem agregability po nízké dávce ADP. Tento nález není vysvětlitelný přítomností komorbidit.