GENETICKÁ VARIABILITA V GENU KCNJ11 OVLIVŇUJE RIZIKO MALIGNÍCH SRDEČNÍCH ARYTMIÍ U PACIENTŮ SE STRUKTURÁLNÍM SRDEČNÍM ONEMOCNĚNÍM

Cíl  Identifikovat vliv běžné genetické variability v genech uplatňujících se v mechanismech akčního potenciálu na riziko vzniku maligních srdečních arytmií u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS) a dilatační kardiomyopatií (DCM).
Soubor a metodika  Studovanou populaci tvořilo 225 pacientů s ICD v sekundární prevenci náhlé srdeční smrti (NSS) (159 s ICHS a 66 s DCM) a 408 kontrol (301 s ICHS a 107 s DCM) srovnatelných věkem a ejekční frakcí bez dokumentovaných závažných arytmií. Celkem bylo identifikováno 90 dialelických markerů (SNPs) ve 3 genech, které se podílí na srdeční depolarizaci a repolarizaci (KCNQ1, KCNH2, SCN5A) a 2 genech kódujících ATP-dependentní draslíkové kanály (ABCC9, KCNJ11). Genotypizace byla provedena pomocí genotypizační platformy MALDI-TOF MS. Statistické analýzy zahrnovaly genotypické testy a detailní haplotypové analýzy.
Výsledky V genu pro KCNJ11 byl intronický SNP rs5222 vysoce významně asociován s rizikem maligních srdečních arytmií reprezentovaných přítomností ICD v sekundární prevenci NSS (p= 0,005, odds ratio (OR) 2,26 [95% CI 1,23-4,18] pro recesivní model dědičnosti a byl součástí rizikového haplotypu s dalšími markery, především rs5218. Separátní analýza pacientů s ICHS prokázala významnou asociaci dvou markerů (SNP rs2075870 v KCNQ1 a SNP rs5222 in KCNJ11) s přítomností ICD (p=0,02, resp. p=0,01 pro dominantní a recesivní model dědičnosti). V populaci pacientů s DCM byl marker rs876088 v genu KCNH2 významně asociován s přítomností ICD (p=0,001 pro log-aditivní test).
Závěr  Běžné genetické varianty v genech pro myokardiální srdeční proteiny modifikují riziko arytmických příhod u pacientů s ICHS a DCM. Hlavním nálezem je častý rizikový haplotyp v genu KCNJ11, který ovlivňuje riziko v obou skupinách pacientů (s ICHS a DCM) nezávisle na základním strukturálním srdečním onemocnění.