AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM V RŮZNÝCH STÁDIÍCH POSTIŽENÍ PARKINSONOVOU NEMOCÍ

Cílem studie bylo zhodnocení stavu autonomního nervového systému u pacientů s mírnou a pokročilou Parkinsonovou nemocí (PN) metodou krátkodobého měření variability srdeční frekvence.
Metody: Pacienti s PN (n = 20) byli vyšetření na I. neurologické klinice LF MU. Dle Hoehn & Yahr skóre (H&Y) byli rozděleni do souboru I s nálezem H&Y 1-1,5 stupně a do souboru II s nálezem H&Y 2-3 stupně. Soubor I. (SI.): H&Y 1,3±0,3; věk: 67,0±9,1 roků; BMI 24,8±2,55; délka onemocnění 8,1±4,0 roků; Soubor II. (SII.): H&Y 2,4±0,4; věk: 67,5±8,0 roků; BMI 26,9±1,9; délka onemocnění 5,2±2,9 roků. Krátkodobé vyšetření variability srdeční frekvence bylo provedeno vleže s dýcháním řízeným dle metronomu s frekvencí 0,33 Hz.
Výsledky (průměr±SD; T-test): délka R-R intervalu SI. 916±122 ms; SII. 881±165 ms; N.S.; spektrální výkon v nízkofrekvenčním pásmu (LF) SI. 147,6±95,3 ms2; SII. 50,9±40,2 ms2; p≤0,01; výkon ve vysokofrekvenčním pásmu (HF) SI. 296,2±327,3 ms2; SII. 63,9±66,5 ms2; p≤0,05; celkový výkon (TP) SI. 507,7±416,2 ms2; SII. 153,8±110,0 ms2; p≤0,05; poměr výkonů LF/HF SI. 0,8±0,4; SII. 1,7±2,5; N.S.
Závěr: Při srovnání vyšetřených souborů s PN jsme zjistili v souboru s pokročilejším onemocněním statisticky významné snížení výkonu variability srdeční frekvence v komponentách LF, HF, TP.
Podporováno výzkumným záměrem MSM0021622402.