ZÍSKANÉ CHLOPENNÍ VADY U NEMOCNÝCH S CHRONICKOU RENÁLNÍ INSUFICIENCÍ V DIALYZAČNÍM PROGRAMU

  Chronická renální  insuficience (CHRI) patří mezi rizikové faktory předčasného vzniku degenerativních chlopenních vad, především kalcifikované aortální stenózy a mitrální insuficience v důsledku kalcifikací v mitrálním prstenci. Tyto vady tvoří 7O-75% všech chlopenních vad u dialyzovaných nemocných, jejich progrese je velmi rychlá a prognóza nepříznivá. Průběh je ovlivněn trváním dialyzačního programu, abnormalitami kalciofosforového metabolizmu a věkem nemocných. U nemocných s CHRI stoupá incidence infekční endokarditidy, což souvisí s častou bakteriemií v průběhu dialýz, rezistencí nozokomiálních infekcí na obvyklou antibiotickou léčbu a zhoršenou eliminací infekce při malnutrici a snížené imunitní obraně dialyzovaných pacientů.

  Včasná operace je jedinou možností, jak nepříznivou prognózu chlopenních vad u nemocných s CHRI zlepšit, přesto výsledky operací jsou zatíženy 3-5x vyšší operační mortalitou než u pacientů bez renálního onemocnění a podstatně kratší je i doba přežití po operaci. Průměrné přežití po náhradách chlopně pro degenerativní aortální stenózu je u dialyzovaných 3 roky, u mitrálních degenerativních vad 2 roky a nejhorší je přežívání po operacích pro infekční endokarditidu- obvykle méně než 1 rok. Přežití je významně horší při postižení více než jedné chlopně a nebo u kombinovaných výkonů s revaskularizací myokardu či výkonech na aortě, kdy 1 rok po operaci přežívá méně než 20% operovaných, což je 3x nižší přežití ve srovnání s přežíváním po operaci pro izolované postižení aortální chlopně degenerativní stenózou.

  Závěrem lze shrnout, že získané chlopenní vady u nemocných s CHRI představují závažný problém, obtížně se diagnostikují a jedině včasná diagnóza a včasná chirurgická léčba může zlepšit dosavadní neuspokojivou prognózu těchto nemocných.