TRANSVENÓZNÍ EXTRAKCE – KOMBINACE METOD (MECHANICKÁ DISEKCE, RF, LASER)

Úvod: Transvenózní extrakce stimulačních a ICD elektrod je jedním z nejnáročnějších výkonů používaných v intervenční arytmologii. Dominující indikací pro tyto zákroky je lokální nebo systémová infekce často spojená i s vývojem endokarditidy. Cíl: Tato prospektivní studie (registr) hodnotí bezpečnost a efektivnost transvenózní extrakce stimulačních a ICD elektrod s využitím různých technik- mechanická dissekce, rotační dissekce, RF energie a laser.
Metoda a soubor nemocných :  Jako referenční centrum jsme provedli od roku 1992 extrakci u celkem 682 nemocných ( 1015 stimulačních a 106 defibrilačních elektrod) s využitím všech čtyř hlavních metod transvenózní extrakce.
PTFE dilatační zavaděče, rotační dissekční pistolové zavaděče (Evolution), radiofrekvenční (EDS) zavaděče – (Perfecta) a laserové extrakční dilatátory (Spectranetics). Průměrná doba od implantace do provedené extrakce byla 62 ± 14.7 měsíců. Nejčastější indikací k extrakci byla infekce systému (97%), Kompletní extrakci jsme hodnotili jako tecnicky úspěšný zázkrok, parciální efekt – pokud fragment nebyl větší než 40 mm.
Výsledky: Kompletní extrakce  bylo dosaženo u 84% nemocných, přičemž nejméně efektivní byla hodnocena mechanická extrakce, dále  radiofrekvenční extrakce, rotační dilatátory. U čtyřech nemocných bylo extrahováno celkem  5 elektrod (3 ICD a dvě stimulační) laserovým systémem.Doposud jsme registrovali případy dvou nemconých s vývojem tamponády (jedenkrát u mechanické dilatace, jedenkrát u systému rotační dilatace Evolution). Žádný nemconých nezemřel bezprostředně z důvodu extrakčního zákroku.
Závěr:  Hodnotíme-li naše souhrnné zkušenosti, je nutno konstatovat, že transvenózní extrakce jsou poměrně bezpečnou nicméně stále rizikovou procedurou, která v drtivé většině případů lze provést bez indikace kardiochirurgického zákroku. Tyto výkony je nutné provádět ve vysoce erudovaném centru.