VZTAH MEZI IMPLANTABILNÍM PŘÍSTROJEM A PŘÍČINOU SMRTI

Cílem práce bylo provést postmortální analýzu zemřelých pacientů v jihomoravském regionu, se zaimplantovaným přístrojem (kardiostimulátorem PM nebo implantabilním kardiovertrem- defibrilátorem ICD), zjistit příčinu smrti podle pitvy a stav přístroje interogací

Soubor a metody.
Do analýzy bylo zařazeno celkem 285 pacientů, zemřelých v letech 2005-2007 a pitvaných na Ústavu soudního lékařství FN u sv. Anny a Ústavu patologie FN Brno. Kromě získaných pitevních údajů byl přístroj post-mortem zkontrolován na Interní Kardiologické Klinice FN Brno.

Výsledky. Za výše uvedené časové období zemřelo 163 pacientů s PM VVI, 93 pacientů s PM DDD, 4 pacienti s PM CRT a 1 pacient s PM AAI. Pacientů s ICD VVI bylo 17, s ICD DDD 5 a ICD CRT 2. Věk pacientů při implantaci 72,5 +- 9,6, v čase smrti 77,4+-9,4,. Průměrná doba přežití 4,8+-4,0 (medián přežití pro skupinu pacientů s ICD 2,5  roku, PM DDD 4,3 roku, PM VVI 4,0). Bezprostřední příčina úmrtí (IA) ve skupině pacientů a ICD byla: akutní IM v 13,6%, srdeční selhání 59,1%, jiné příčiny 27,3%, u pacientů s PM VVI: akutní IM 9,8%, srdeční selhání 56,4%, jiné příčiny 33,8%, PM DDD: AIM 14%, srdeční selhání 46%, jiné příčiny 40% - rozdíl nebyl statisticky signifikantní. Prvotní příčina smrti (IC): ateroskleróza 60% u ICD:  76,7% u PM VVI a 62,4% u PM DDD – rozdíl byl statisticky signifikantní (p=0,026) a daný rozdílem mezi PM DDD a VVI (p=0,021). Všechny přístroje bylo možno odečíst, baterie u 12,3% pacientů s indikací k elektivní výměně, 1 pacient (0,4%) s vybitým přístrojem (EOL), nebyla zjištěna porucha elektrodového systému. Ve skupině pacientů s ICD nebyla v 58% terminálně zaznamenána setrvalá maligní arytmie.

Závěr. Většina pacientů se zaimplantovaným přístrojem umírá na srdeční selhání na podkladě aterosklerózy. Nebyla zjištěna dysfunkce žádného implantovaného přístroje. Výzkum byl podporován grantem: 1A8598.