ALKOHOLOVÁ ABLACE KOMOROVÉ TACHYKARDIE U NEMOCNÝCH PO PRODĚLANÉM INFARKTU MYOKARDU
Úvod:
Katetrizační ablace komorových tachykardií (KT) u nemocných po prodělaném infarktu myokardu, kteří mají kumulaci výskytu KT a frekventní výboje ICD, patří dnes již mezi standardní postup léčby těchto nemocných. Nicméně při komplikovaném uložení arytmogenního substrátu může být efekt katetrizační ablace KT sporný.
Metoda a soubor nemocných:
Referujeme tři nemocné s frekventními epizodami KT, u kterých jsme plánovali aplikaci koncentrovaného alkoholu superselektivně obdobně jak je tomu u alkoholové ablace HKMP s obstrukcí výtokového traktu. Výkon spočívá v sondáži zodpovědné větve koronární tepny, nejlépe podle místa exitu komorového reentry. Po aplikaci fyziologického roztoku či mesocainu pak sledujeme, zda dojde k terminaci probíhající KT. V případě, že KT terminuje v důsledku této aplikace, pak lze instilovat koncentrovaný (96%) sterilní ethanol.
V našem souboru jsme tento výkon provedli u tří nemocných (všichni muži), 64 let, EF LK 32% , všichni ICD, všichni prodělali IM a absolvovali AKB.
Výsledky:
K příznivému ovlivnění, tj. terminaci KT došlo u dvou nemocných, kdy jsme aplikovali koncentrovaný ethanol po ověření předchozího efektu mesocainu podaného intrakoronárně.
U jednoho nemocného jsme měli velké obtíže identifikovat zodpovědnou tepnu a přes sondáž vícečetných větní levé i pravé věnčité tepny jsme nebyli schopni identifikovat z´´onu myokardu zodpovědnou za arytmii. U dalších svou nemocných jsme po půl roce od výkonu neregistrovali jedinou epizodu KT.
Závěr:
V případě, že katetrizační ablace nevede k příznivému efektu, je možné považovat alkoholovou ablaci KT za jednu z možností, jak příznivě ovlivnit výskyt KT u nemocných s arytmogenním substrátem po prodělaném IM