Cíl:
Přetrvávající středně významná ischemická mitrální regurgitace (IMR) po izolovaném aortokoronárním bypassu je významným nezávislým ukazatelem dlouhodobé mortality pacientů.
Cílem provedené studie bylo zjistit předoperační faktory predikující pooperační zlepšení středně významné IMR u pacientů s ischemickou chorobou srdeční, kteří podstoupili izolovaný aortokoronární bypass (CABG).
Metoda a výsledky:
Studie zahrnovala 121 pacientů s ischemickou chorobou srdeční a středně významnou IMR, kteří podstoupili izolovaný CABG. Věkové rozmezí bylo 65±8 roků, z toho 79% mužů. Při 12 měsíční kontrole nebyla shledána žádná či pouze mírná IMR u 57 pacientů, zatímco u 64 pacientů ke zlepšení IMR nedošlo. Před CABG bylo ve skupině se zlepšením IMR zjištěno významně více viabilního myokardu a méně dyssynchronie mezi papilárními svaly v porovnání se skupinou bez zlepšení IMR (p<0.001). Všechny ostatní předoperační parametry
u obou skupin byly podobné. Větší rozsah (≥ 5 segmentů) viabilního myokardu (OR 1.45; 95% CI 1.22-1.89; p<0.001) a nepřítomnost (<60 ms) dyssynchronie (OR 1.49; 95% CI 1.29-1.72; p<0.001) souvisely nezávisle se zlepšením IMR. Většina pacientů (93%) s viabilním myokardem a bez dyssynchronie vykazovala zlepšení IMR. Naproti tomu, zlepšení IMR vykazovalo jen 34% pacientů s dyssynchronií a 18% pacientů s neviabilním myokardem. Naopak v těchto dvou skupinách 32%, respektive 49% pacientů vykazovalo zhoršení IMR (p<0.001).
Závěr:
Spolehlivé zlepšení u středně významné IMR po izolovaném CABG bylo pozorováno pouze u pacientů s viabilním myokardem a nepřítomnou dyssynchronií mezi papilárními svaly.