Neselektivní ablace AV junkce (AVJ) vedoucí k vytvoření AV- blokády je alternativním postupem ke kontrole komorové odpovědi u symptomatických nemocných s fibrilací síní rezistentní na farmakoterapii. Studie z poslední doby, zabývající se vlivem stimulace z hrotu pravé komory na funkci levé komory, uvádějí zhoršení její funkce a pokles výkonnosti.
Cílem naší práce bylo zhodnotit kvalitu života a funkci levé komory u nemocných, u kterých byla neselektivní ablace AVJ provedena v IKEM v letech 1983-1992 a stimulační elektroda byla umístěna do hrotu pravé komory.
Analyzujeme soubor 25 nemocných, u nichž byla ablace AVJ provedena pomocí stejnosměrného proudu. Pro navozenou AV blokádu byl nemocným implantován kardiostimulátor. V souboru je 16 mužů a 9 žen s průměrných věkem 63,3 ± 9 let, rozmezí 55-80 let. V době provedení ablace měli všichni nemocní normální funkci LK a nebylo u nich prokázáno organické srdeční onemocnění. 23 nemocným byl implantován jednodutinový, dvěma pacientům dvoudutinový kardiostimulátor. Ve všech případech byla elektroda pro komorovou stimulaci umístěna do hrotu pravé komory.
Recentně jsme vyhodnotili funkční klasifikaci dle NYHA a funkci levé komory pomocí dvourozměrné echokardiografie.
Výsledky: Průměrná doba sledování a současně doba stimulace je 17 let, rozmezí 14-25 let. Všichni nemocní jsou dependentní na stimulaci a je u nich 100% stimulována pravá komora.
Ejekční frakce levé komory je v průměru 56%, rozmezí 25-70%. Pouze u 3 nemocných došlo během sledování k rozvoji zásadnější dysfunkce LK, lx při diagnoze ICHS, ve 2 případech při DKMP a byl jim implantován biventrikulární stimulátor.
Zbývajících 22 nemocných (80%) má zachovanou funkci levé komory a NYHA I-II.
Závěr: U řady pacientů, kteří nemají organické srdeční onemocnění, nevede ani dlouhodobá stimulace pravé komory z oblasti hrotu k zásadnější dysfunkci levé komory.