Cíl: Stanovení morfologie tepen HKK u skupiny pacientů indikovaných k revaskularizaci myokardu a odběru radiální tepny. Při zvyšujícím se podílu starších, zvýšeně rizikových, případně reoperovaných pacientů mezi pacienty indikovanými ke kardiochirurgické revaskularizaci roste potřeba identifikovat kvalitu odebíraného štěpu. Vhodnou neinvazivní metoda k vyšetření a zhodnocení kvality arteriálního štěpu je duplexní ultrazvukové (UZ) vyšetření.
Metodika: Za použití ultrazvukového přístroje Agilent Sonos 5500 s možností duplexního zobrazení lineární sondou byla vyšetřena radiální a ulnární tepna – AR, AU) u pacientů indikovaných ke kardiochirurgické revaskularizaci. Indikací k provedení vyšetření byl zvažovaný odběr radiální tepny či endoskopický odběr štěpu. U tepen byly hodnoceny rozměry cévy, rychlost a tvar průtokové křivky toku krve, morfologie stěny (aterosklerotické změny) cévy, hodnota IMT (tloušťka intimy), přítomnost cévních anomálií.
Soubor pacientů: Za období 10/2005 – 12/2008 bylo vyšetřeno celkem 98 pacientů (21 žen a 77 mužů). Všichni pacienti měli negativní Allenův test.
Výsledky: Ve skupině 98 pacientů bylo celkem vyšetřeno 164 radiálních tepen. Jako „štěp vhodný k revaskularizaci“ bylo označeno 101 (61,5%) štěpů. Jako štěp nevhodný k revaskularizaci byla nejčastěji označena levá AR (20%). U tepen horních končetin byla častěji (při převaze dextrality) indikována k UZ vyšetření indikována levá AR.
Závěr: Naše zkušenosti s duplexním UZ tepen horních končetin u indikované skupiny pacientů před tepennou revaskularizací prokázaly opodstatnění provádět toto vyšetření, které umožní chirurgovi cílenou orientaci na kvalitnější štěp. Je třeba si uvědomit, že i více než 1/3 radiálních tepen může být i přes negativní Allenův test nekvalitní! Zejména u endoskopicky odebíraných konduitů je duplexní UZ vyšetření před odběrem nepostradatelné.