Cílem studie bylo srovnání morfologických a funkčních parametrů získaných před a za 6 měsíců po komplexní ablaci pro chronickou fibrilaci síní (CHFS).
Metodika: Padesát pacientů (pac) (58 ± 10 let) bylo vyšetřeno před ablací a za 6 měsíců po provedení jedné ablace pro DPFS (persistentní >12 měsíců, rezistentní na amiodarone a elektrickou kardioverzi). Cílový moment výkonu byla izolace plicních žil (PŽ), obnovení sinusového rytmu (SR) (úspěšné u 23 pac), a zachování časné aktivace ouška levé síně. Srovnávaly se echokardiografické a spiroergometrické parametry a NTproBNP.
Výsledky: Po 6 měsících přišlo se SR 32 (64%) pac. Dlouhá a krátká osa LS (mm) ve 4-dutinové apikální projekci se zkrátila ze 68±8 na 62±62 a ze 47±6 na 44±6 (obě P<0.001). Dlouhá a krátká osa pravé síně se také významně zkrátila. Výdejová rychlost ouška (cm/s) se zvýšila ze 41±22 na 52±25 (P=0.01), resp. ze 47±21 na 60±2 (P=0.02) u pac se SR. Ejekční frakce levé komory (%) se zvýšila z 54±10 na 56±7 (P=0.08), resp. z 54±11 na 58±5 (P=0.05) u pac se SR. Tepový objem (ml) se zvýšil z 58±18 na 71±19, resp. z 58±18 na 78±16 u pac se SR (obě P<0.001). Maximální spotřeba 02 (ml/kg/min) se zlepšila z 20±5,7 na 21,1±7 (P=0.2), resp. z 20,5±5,1 na 22,4±6,3 (P=0.1) u pac se SR. NTproBNP (pg/ml) se snížil z 1110±812 na 552±734, resp. z 1118±696 na 289±241 u pac se SR (P<0.001).
Závěr: Komplexní ablace pro DPFS vede ke střednědobému významnému zlepšení morfologických a funkčních srdečních parametrů a naznačuje tak možný peventivní efekt proti tromboembolickým komplikacím a rozvoji dysfunkce levé komory.
Podporováno grantem IGA MZ NR9143-3/2007 a grantem IGA AGEL Modrý Hroch N. 15/2007