Cíl: Plicní embolie je jedním z častých kardiovaskulárních onemocnění a častou příčinou hospitalizace na interních odděleních. V podmínách České republiky chybí recentní ucelená data o výskytu, klinických příznacích, diagnostce a léčbě plicní embolie
Metodika: Retrospektivní analýza propouštěcích zpráv pacientů hospitalizovaných v letech 2002-2006 v Městské nemocnici Ostrava s diagnózou plicní embolie
Výsledky: V daném období bylo hospitalizováno celkem 245 pacientů s plicní embolií, z nich zemřelo 31 (12,7%). Nejčastějšími příznaky byly dušnost – u 206(84%) pacintů, otok končetiny – 118( 48,2%), bolesti na hrudi 110(44,.9%) tachykardie 102( 41,6%). Synkopa se vyskytla u 43( 17,6%) pacientů, hypotenzi nebo známky šokové cirkulace mělo 23(9,4%) pacientů.
Troponin I vykazoval pozitivitu u 61 ze 136 pacientů( 55,5%). EKG vykazovalo známky přetížení pravostranných oddílů u 73 z 241(30%), echokardiografie u 130 ze 174(74%). Doppler žil byl pozitivní u 124 ze 173( 71%). V počátku sledovaného období byla diagnostickou metodou plicní embolie perfuzní scintigrafie plic , tato byla pozitiviní (vysokou pravděpodobnost) u 86 ze 119(72%), od r 2004 používaná CT angiografie plicní byla pozitivní u 117 ze 124( 94,4%).
161(65,7%) pacientů bylo léčeno nízkomolekulárním heparinem, 64(26,1%) UFH, následne warfarinizováno bylo 201(82% ) pacientů. Trombolýza byla podána 25( 10,2%) pacientům, 17 pacientům byl zaveden kavální filtr, 18 pacientů vyžadovalo nutnost podání katecholaminů, 15 pacientů bylo resuscitováno. Krvácivé komplikace trombolýzy/antikoagulace se vyskytly u 11( 4,5%) pacientů.
Závěr: V práci jsou analyzovány údaje o pacientech hospitalizovaných pro plicní embolii za dané období v naší nemocnici. Limitací našeho registru je skutečnost, že je tvořen retrospektivně analýzou dat zjištěných z propouštěcích zpráv, tudíž mohou být některé údaje neúplné.