Cíl: “Tradiční” rizikové faktory nemohou zcela vysvětlit patogenezu (předčasné) koronární aterosklerózy, proto je v poslední době v popředí zájmu hledání nových rizikových faktorů a biomarkerů. Informace o reakci těchto biomarkerů na tělesnou zátěž jsou nedostatečné. Cílem naší studie bylo srovnat odpověď vybraných biomarkerů na tělesnou zátěž u nemocných s ICHS a zdravých kontrol.
Soubor a metodika: Sledované skupiny tvořilo 22 nemocných s ICHS a 21 kontrol. Oběma skupinám byly před a po ergometrickém testu na bicyklu (kontinuální stupňovitá zátěž, vyšetření do 100% zatížení či do limitujích symptomů) vyšetřeny sérové hladiny následujích parametrů: ultrasenzitivní C-reaktivní protein (hs-CRP), matrixové metalloproteinázy 2 a 9 (MMP-2, MMP-9), produkty pokročilé oxidace proteinů (advanced oxidation protein products - AOPP), solubilní receptor pro produkty pokročilé glykace (soluble receptor for advanced glycation end-products - sRAGE), s těhotenstvím asociovaný plazmatický protein A (pregnancy associated plasma protein A - PAPP-A), selektiny, vaskulární endoteliální růstový faktor (VEGF) and natriuretický peptid typu B (BNP).
Výsledky: V klidu byly u pacientů s ICHS významně zvýšeny hladiny hs-CRP, AOPP, MMP-9 a BNP ve srovnání s kontrolní skupinou. Naopak hladina P-selektinu byla u pacientů s ICHS významně nižší a trend k nižším hladinám jsme zaznamenali i u sRAGE. Po zátěži jsme zjistili statisticky významný vzestup MMP-9 a BNP. Pouze v případě BNP zůstal po zátěži statisticky významným i rozdíl mezi oběma sledovanými skupinami.
Závěr: U pacientů s ICHS jsme nalezli zvýšení hs-CRP, AOPP, MMP-9 a BNP - nových biomarkerů se vztahem ke kardiovaskulárnímu riziku resp. dysfunkci levé komory. Po zátěži se zvyšují MMP-9 a BNP, a to jak u pacientů s ICHS, tak kontrolní skupině. Toto zjištění je nutno vzít v úvahu v případě interpretace hodnot BNP.