Systematický radiální program jsme započali v první polovině roku 2006. Do té doby byla penetrace radiálního přístupu cca 10% , a to výhradně zprava. V současnosti je radiální přístup metodou volby. Preferujeme levostranný radiální přístup (se zohledněním končetinové dominance). V roce 2008 bylo provedeno 75,5% všech výkonu radiálně zleva (ARL), 5,3% zprava (ARR), 19,2% transfemorálně(AF). Radiálně bylo provedeno přes 60% urgentních výkonů, 53% všech urgentních zákroků cestou ARS. Selhání přístpu (cross over) jsme v roce 2008 zaznamenali ve 2,1% (3,9% v roce 2006) u ARL, 3,8% (5,3% v roce 2006) u ARR a 2,2% u AF (1,9% v r oce 2006). Neprůchodnost a. radialis po výkonu jako nejzávažnější komplikaci (dopplerovský screening) nacházíme u 2,2%. U dvou pacientů se vyvinul compartment syndrom, bez nutnosti fasciotomie. V AF skupině ve 2,7% (6 pac) se vytvořilo psudoaneurysma (léčeno kompresí, aplikací trombinu, 2x chirurgicky). U 2 pacientů (AF) dlošlo ke krvácení s nutností transfuze. Z radiačních parametrů se celkový skiaskopický čas (X-ray time) pro standardní dg výkon (LVG+SKG) pro ALR (4,94 s) a ARR (4,79 s) neliší, nevýznamně vyšší (5,7) je u AF. „Dose area product“ (DAP v cGy/cm2) je u všech přístupů srovnatelný (2909,76 u ARL, 2547,21 u ARR a 2558,01 u AF). Měřením přímého radiačního zatížení lékaře u jednotlivých cévních přístupu se v současnosti zabýváme.