Perzistující levostranná horní dutá žíla (PLSVC) je přítomná přibližně u 0,3% populace, velmi vzácné je její vústění do levé síně cestou plicní žíly. Tato varianta je charakteristická přítomností pravo-levého zkratového toku s rizikem trombotických nebo septických embolizací do systémového oběhu.
V naší kazuistice prezentujeme případ 25ti leté ženy odeslané k vyšetření pro akutně vzniklou těžkou parézu pravé horní končetiny a plegii pravé dolní končetiny, která se nastala v těsné návaznosti na elevaci obou horních končetin při česání vlasů. Z predisponujících rizikových trombotických faktorů bylo u pacientky přítomno užívání hormonální antikoncepce, kouření a průkaz heterozygotní formy mutace pro MTHFR.
V rámci vyloučení kardiálního zdroje embolizace do mozkové cirkulace byla provedena transesofageální echokardiografie (TEE), při které byl prokázán na poloze levé horní končetiny závislý intermitentní pravo-levý zkratový tok ze suspektní levostranné perzistující horní duté žíly cestou levé horní plicní žíly do levé síně. Persistující levostranná horní dutá žíla nebyla zachycena v celém jejím průběhu, ale byl nalezen její vtok do levé síně přes levou horní plicní žílu. K verifikaci byla provedena magnetická rezonance srdce a venografie, která sice prokázala polohově závislý žilní tok v oblasti PLSVC, nicméně se nepodařilo uvedenou strukturu spolehlivě vizualizovat v celém jejím průběhu. Proto bylo indikováno provedení CT srdce, které spolehlivě prokázalo PLSVC, její odstup z vena brachiocephalica sinistra těsně pod vústěním vena jugularis interna sinistra a vyústění PLSVC cestou levé horní plicní žíly do levé síně.
Následně po provedení diagnostické venografie byl úspěšně proveden endovaskulární uzávěr proximální části PLSVC a pacientka byla propuštěna bez reziduálního neurologického deficitu.