Diagnóza koarktace aorty v prenatálním období je velmi obtížná a je provázena vysokým podílem falešně pozitivních a negativních nálezů. Cílem práce bylo stanovit anatomické a funkční echokardiografické parametry, které by přispěly ke zlepšení prenatální diagnostiky koarktace.
Soubor a metodika: Retrospektivně jsme analyzovali nálezy u 44 plodů odeslaných k vyšetrení pro podezření na koarktaci aorty (s disproporcí čtyřdutinové projekce nebo velkých cév) ve 24± 0 (17+3 - 37+4) týdnu gestace. Opakovaně jsme hodnotili rozměr aortálního isthmu a otevřené tepenné dučeje a srovnávali z-hodnoty těchto měření a poměr měření aortálního isthmu a dučeje s již dříve publikovanými daty u kontrolní skupiny. Dále jsme hodnotili diagnostický význam koarktační lišty a změny krevního toku v isthmu.
Výsledky: 20 plodů mělo po narození prokázanou koarktaci aorty, 19 z nich bylo operováno, u jednoho dítěte s trisomií 13 byla diagnóza potvrzena při sekci. Sedm dalších dětí s hypoplázií delšího segmentu aortálního oblouku bylo zařazeno do sledování, 17 dětí mělo normální nález na aortálním oblouku.
Z-hodnota isthmu a poměr isthmu a dučeje odlišily plody s koarktací a s hypoplázií aortálního obloku od plodů s normálním nálezem. U plodů, které vyžadovaly operaci pro koarktaci aorty po narození nebo s hypoplázií aortálního oblouku, zůstávala z-hodnota šířky istmu pod <-2 a poměr isthmu k dučeji byl <0.74. Akcelerace krevního toku v isthmu významně zvýšila pravděpodobnost operace aortálního oblouku po narození (odds ratio 21.706).
Závěr: Šířka aortálního isthmu, poměr velikosti isthmu k dučeji a rychlost krevního toku v aortálním oblouku jsou významnými předpovědními ukazateli prenatálního vývoje koarktace aorty a hypoplázie aortálního oblouku.