Pohybová léčba, především vytrvalostního charakteru, má pozitivní efekt na pokles systolického i diastolického krevního tlaku u pacientů s hypertenzí.
Cílem této studie bylo srovnat krevní tlak v období po tréninku se stejným časovým obdobím následujícího dne, kdy osoby necvičily s pomocí 7–denního monitorování krevního tlaku.
Sledovaný soubor tvořilo 20 mužů a 11 ženy po infarktu myokardu nebo s hypertenzí. Pacienti absolvovali na Klinice funkční diagnostiky a rehabilitace Fakultní nemocnice u sv. Anny řízený ambulantní rehabilitační program s frekvencí dvakrát až třikrát týdně. Kardiovaskulární kombinovaný trénink probíhal v různou denní dobu. K 7dennímu ambulantnímu monitorování krevního tlaku byl použit přístroj TM – 2421 AD na principu oscilometrické analýzy.
U 75 % sledovaných osob byla zjištěna smíšená reakce krevního tlaku na zátěž aerobně – silového charakteru. V následujících 24 hodinách po tréninku došlo střídavě k poklesu nebo ke zvýšení krevního tlaku ve srovnání s intervalem 25 – 48 hodin po ukončení cvičení. Ani u žen nebyly prokázány jednoznačné trendy snižování krevního tlaku. Tato vysoká individuální variabilita překryla závislost hodnot krevního tlaku na době kardiovaskulární rehabilitace.
Z výsledků vyplývá, že pro přesnější stanovení reakce krevního tlaku na pohybovou aktivitu je nezbytné opakované minimálně 7–denní monitorování většího počtu pacientů.
Podporováno MSM0021622402