Ruptura aneurysmatu břišní aorty je závažnou akutní příhodou s velmi nepříznivou prognózou a vysokou hospitalizační mortalitou. Příčinou postižení stěny aorty nejčastěji bývá cystická degenerace medie vlivem vrozených nebo zevních faktorů, progresi šíře aneurysmatu ovlivňují nejvíce neléčená hypertenze a kuřáctví. Léčbou volby je urgentní operace, která však může být komplikována paraplegií, ischemií mozku, renální a respirační insuficiencí, hemorhagickým šokem. Endovaskulární implantace stentgraftu je méně zatěžující alternativou, je však finančně náročná a vyžaduje příznivé anatomické poměry. Operační mortalita činí 10-40%, pooperační přežívání po 5 letech je 60%, po 10 letech 30% a příčinou úmrtí po operaci je nejčastěji ICHS.
79 letý kuřák, neléčený hypertonik, bez dalších známých komorbidit, byl přivezen na emergency pro silné kolikovité bolesti v bedrech, zvracení, opocený, bledý, normotenzní, se sníženou saturací krve, břicho palpačně bolestivé, vzedmuté, se sníženou peristaltikou. Laboratorně leukocytosa 13,9, hemoglobin 132, jinak bez pozoruhodností. UZ břicha verifikoval aneurysma aorty 63mm pod odstupem renálních tepen, CT angiografie zobrazila rupturu stěny s krvácením a cirkulárním hematomem v retroperitoneu. Pacient byl indikován k urgentnímu chirurgickému řešení. Pooperačně byla přechodně nutná ventilační podpora, masívní krevní převody, dále byl stav nemocného stabilizován, po 14 dnech byl propuštěn do ambulantní péče, nastavena antihypertenzní léčba. Při ambulantní kontrole po měsíci byl stav nemocného uspokojivý, hodnoty TK v normě.
V prevenci aneurysmatu aorty i následných komplikací klademe hlavní důraz na eliminaci a léčbu vyvolávajích rizikových faktorů.
Přikládáme CT obrazovou dokumentaci.