Úvod: Robotizační elektromechanická navigace při provádění katetrizačních ablací je zejména pro fibrilaci síní (FiS)jedním z hlavních postupů, kdy se uplatňují robotizační postupy léčby. 3D zobrazovací techniky výrazně zjednodušují provedení výkonu a orientaci operatéra s docílením vyšší přesnosti a efektivity prováděné léčby.
Metoda a soubor nemocných: U 50 nemocných s paroxysmální fibrilací síní jsme indikovali provedení katetrizační ablace pomocí robotizačního systému Sensei firmy Hansen Medical Inc.( ve dvou případech šlo o druhý ablační zákrok). Nemocní neměli strukturální onemocnění srdce s dobrou výkonnosti LK (EF LK 62±7%) a byli rezistentní na farmakoterapii. K mapování jsme využili systému CoHesion s intuitivní navigací pohybu katetru ve shodě s nastavenou rovinou srdeční dutiny. Sledovali jsme dobu výkonu, dobu rtg skiaskopie a úspěšnost docílené akutní izolace plicních žil.
Výsledky: U všech nemocných jsme provedli elektroanatomickou mapu (výhradně systémem NavX) a posléze prováděli standardní extraostiální ablaci s cílem elektrické izolace plicních žil. Průměrná doba skiaskopie od provedení elektroanatomické mapy do ukončení izolace dosáhla 1,4 minut, u jednoho nemocného jsme nepoužili rtg skiaskopii vůbec. U všech 50 nemocných jsme docílili elektrické izolace a ověřili také evidenci eliminace elektrického signálu v místě ablační linie. Polohu katetru jsme hodnotili jako velmi stabilní v 92 % případů, při stabilním kontaktu vždy docházelo k rychlému poklesu impedance (>10%) s notností zkrácení doby aplikace RF energie nebo změny polohy katetru. Dlouhodobé sledování (> 1 rok) u většiny nemocných zatím není k dispozici.
Závěr: Robotizační ablace FiS je účinnou metodou a spolu se zobrazovacími technikami vede k výraznému zvýšení efektivity aplikace RF energie a lze očekávat i tvorbu transmurální léze a s tím i dobré dlouhodobé výsledky.