SPONTÁNNÍ DISEKCE KORONÁRNÍ TEPNY – RELATIVNĚ VZÁCNÉ PŘÍČINY AKUTNÍCH KORONÁRNÍCH SYNDROMŮ

Spontánní disekce koronární tepny (SCAD) tvoří poměrně vzácnou klinickou entitu, která se může projevit jako stabilní angina, nestabilní angina, akutní infarkt myokardu nebo nejčastěji jako náhlá smrt. Častěji se vyskytuje u žen (3:1), většinou u mladých, poměrně často v peripartálním období (až 25 % případů)¨a je zatížena poměrně vysokou mortalitou (až 70 %). Často je diagnóza zjištěna až na základě pitevního nálezu.
Podle literárních údajů je u žen častěji postižena levá koronární tepna (87 %), naproti tomu u mužů pravá koronární tepna (67 %). Příčina spontánní disekce není známa. Mnoho pacientů je mladých, bez predisponujících faktorů koronární nemoci. Existuje korelace s hormonálními změnami v těhotenství a puerperiu, způsobující změny pojivové tkáně. Další korelace byly nalezeny s imunologickými onemocněními či užíváním hormonálních kontraceptiv a abusem kokainu.
Léčba může být konzervativní, intervenční či chirurgická revaskularizace. Narozdíl od akutních koronárních příhod (AKS) aterosklerotické etiologie vede trombolytická léčba ke zhoršení prognózy nemocného.
Autoři během let 2004-2009 zaznamenali 7 prokázaných případů SCAD, tj. 0.3 % všech AKS, a jeden pravděpodobný případ. 5 případů bylo řešeno PCI s implantací stentu, v 1 případu konzervativní postup. Jeden pokus o intervenci skončil neúspěchem, rozsáhlou disekcí celého RIA a následnou těžkou levokomorovou dysfunkcí.
Kazuisticky rozebrané případy ukazují, že SCAD není úplně raritní příčinou AKS, může být přehlédnuta, zvláště pokud vyšetřující cíleně nepátrá po známkách SCAD u AKS s katetrizačně (zdánlivě) normálním koronárním nálezem. O způsobu léčby je nutno rozhodovat uvážlivě a mít na paměti možná rizika a komplikace.