Cíl: Prezentace průběhu PFA s využitím transhepatálního přístupu pro anomální žilní drenáž
Soubor a metodika: Dosud jsme pulzním polem provedli 3 výkony u pacientů s výrazně symptomatickou fibrilaci síní.
V prvním případě - u 78-leté pacientky první výkon technicky neúspěšný, venografii prokázaná chybějící komunikace mezi vena cava inferior (VCI) a pravou síní (PS), proto výkon ukončen a doplněno CT-AG k ověření žilní drenáže do PS
Ve druhém případě - u 38-letého pacienta s paroxysmální formou arytmie anamnesticky známa ageneze kraniální části VCI
V posledním případě – u 67-letá nemocné s paroxysmální fibrilaci síní, se jednalo o náhodný záchyt a výkon byl proveden v lednu 2025.
U všech pacientů byl popsán společný žilní kmen jaterních žil, který ústil přímo do PS, v posledním případě pak levostranná dolní dutá žíla vyúsťovala do PS přes v.azygos a koronární sinus.
Samotný výkon veden v celkové anestezii – punkce jater spinální jehlou s postupnou dilatací přístupu a použitím Agilles S, následně transseptální punkce pod TEE kontrolou a PFA dle standardního protokolu. U jedné pacientky, vzhledem k velmi nízké výdejové rychlosti ouška levé síně, v jedné době proveden současně katetrizační uzávěr (okluder Watchman 24mm). Transhepatální přístup poté uzavřen pomoci vascular plug a ověřen jícnovou echokardiografii.
Po výkonu kontrolní sono břicha, při kterém vyloučen subkapsulární hematom i volná tekutina v dutině břišní. Pacientům v den dimisenavrácena plná antikoagulace NOAC.
Výsledky: Úspěšná PFA transhepatálním přístupem včetně katetrizační okluze ouška levé síně
Závěr: Na třech kazuistikách poukázáno na možnost provedení PFA s využitím alternativního-transhepatálního přístupu u pacientů s abnormální žilní drenáží v oblasti dolní duté žíly, u kterých standardním přístupem výkon techniky neschůdný, bez méně nebo více závažných periprocedurálních komplikací.